Ovocné stromy jsou s Líšní spjaty odedávna. Byly pěstovány v zahradách, v sadech i na veřejných místech. Někde rostou dodnes. 

Líšeň bývala pověstná nádherným velkým třešňovým sadem, který se rozkládal v okolí Kostelíčku. V době výsadby, v druhé polovině 19. století, zahrnoval údajně na 5000 stromů. Pro svou krásu se v období květu stal tento sad za první republiky hojně navštěvovaným výletním místem a lidé ze širokého okolí přijížděli „na třešně do Líšně“. Třešně zde byly nejen výraznou krajinnou dominantou, ale společně s jiným ovocem i výhodným artiklem k prodeji na Zelňáku. Počet stromů v sadu postupně klesal až byl v 80. letech (pravděpodobně v r. 1983) úplně vykácen. Třešně však z návrší Kostelíčku nezmizely definitivně. Od roku 2013 postupně přibývají nové stromky u přístupové cesty ke kapli. Dnes jich je zde něco okolo třiceti. Přičiněním místních obyvatel tak lze pozorovat snahu obnovit někdejší líšeňský symbol. 

Třešně, dle pamětníků, rostly ve větším počtu také na jiných místech Líšně. Menší sad býval ku příkladu v místě dnešní zastávky Mifkova. Za zmínku stojí také třešňové aleje na Lepinkách - v polích podél cesty na Podolí a podél staré cesty směřující z těchto míst na ulici Ondráčkovu. Obě aleje jsou zaznamenány na leteckých snímcích z roku 1953. Zatímco první jmenovaná postupně zanikla, část druhé z nich je stále možné najít. Dvě desítky zapomenutých starých stromů se ztrácí zarostlé v náletových dřevinách a keřích. Je očividné, že i jim brzy dojdou životní síly.

Ovocné stromy se hojně nacházely také přímo v ulicích. Z třešní zde do dnešních dnů přetrvala jen hrstka, podobně je tomu ve Staré Líšni i s jabloněmi a ořešáky. Procházející tak pravděpodobně upoutají především některé ze starých hrušní. Nejmohutnější z nich se nachází na ulici Krameriova (obvod 200 cm) a Hřbitovní (obvod 210 cm), jejíž koruna byla deformována necitlivým prořezem pro průchod elektrického vedení. Z velikosti kmenů lze odhadovat jejich stáří na více než 100 let. Přesnější určení by vyžadovalo spočtení letokruhů po dendrologickém vývrtu. Kromě těchto dvou impozantních stromů lze v ulicích Staré Líšně nalézt dalších 10 hrušní s obvodem větším než 100 cm. Přes nespornou důležitost stromů v ulicích měst, se bohužel péče o tyto staré hrušně nejeví jako důkladná a dle našeho názoru jejich přirozenou dlouhověkost příliš nepodporuje. 

V současnosti navíc stromy dlouhodobě zatěžuje suché počasí, které je spojeno i s rozšířením řady škůdců. Tyto staré stromy se ale nacházejí i nedaleko veřejných studní, z nichž mnohé jsou díky proběhlým rekonstrukcím opatřeny funkční pumpou. Chcete-li tedy stromům během suchých měsíců pomoci, můžete je zalévat třeba zrovna vodou ze studní. To je vhodné provádět ve večerních či ranních hodinách v místech hranice koruny, kde stromy mívají kořeny pro sběr vody. Množství vody pro jednotlivé stromy vám pomůže odhadnout mobilní aplikace dostupná na stránkách zalejme.cz, která vychází ze stáří a druhu stromu i nedávných srážek. 

Protože v minulosti bývaly plody ovocných stromů snadno dostupnou sladkostí, lidé stromy hojně sázeli a pečovali o ně. Vědomí znečištění životního prostředí a snad i snadná dostupnost v obchodech však vedly ke ztrátě zájmu místních. Při nové výsadbě jsou tak v Líšni původní ovocné odrůdy zpravidla nahrazovány okrasnými varietami s bohatými květy. Takovým příkladem jsou okrasné jabloně, hrušně, višně i třešně. Ty nyní halí na jaře do kypré růžové nebo bílé nejednu ulici v Líšni.  

Platí tedy stále ještě “na třešně do Líšně”? Zdá se, že v tuto chvíli tomu tak není. Tedy pokud nemíříte k někomu do zahrady. Tam je v červnu v korunách stromů stále červených kuliček nepočítaně. A tak, než vysazené stromky na Kostelíčku trochu povyrostou, můžeme vzít zavděk Bílendou v našem sousedství, kde se do obnovy tradice třešňových stromů také pustili.

Anna Týčová, Richard Čmelík

Líšeň za vodou