Oslava Vánoc je pevně zakotvena v našem kulturním prostředí, jen její forma se v průběhu času docela významně měnila. Co zůstává? Stále si přejeme radost, klid, zdraví, štěstí, pohodu… Snad je to doklad tvrzení, že z hlediska filozofie nechápeme kategorii času a prostoru jako prázdné formy, ale naopak – mají pro náš život určující charakter; chcete-li,  naše bytí se v těchto dvou kategoriích odehrává. Jejich obsahem je celá existence jedince i kolektivu – realita, symboly, ritus, mýty, zkrátka životní příběh.  Co z toho všeho plyne? Že smysl výjimečného – svátečního času, kterým Vánoce bezesporu jsou,  „… nespočívá v rovině slov mít a užívat, nýbrž být a stávat se…“, jak píše Tomáš Halík.

            Kéž tedy letošní svátky oslavíme naplno a přitom hluboce, kéž se nám podaří alespoň na pár dní zapomenout na všední starosti, vády a těžkosti, kéž právě tyto Vánoce otevřou cestu pokojnému novému roku 2013…  

J.Trávníček