V dnešním dílu se zaměříme na některé zajímavosti kapličky na Kostelíčku. Například, jak velké bylo toto poutní místo v minulosti. Pokusíme se také objasnit místo propadu do sklepa, poblíž dnešní kapličky, jak je uvedeno v kronice.K tomu, aby se dalo lépe si představit naše následně popsané měření, doporučujeme přečíst si článek o kapličce na Kostelíčku.

Jak bylo velké poutní místo na vrchu Kostelíčku?

Pro naši představu se podíváme na dochované vyobrazení tohoto místa.

Trochu si tuto situaci rozebereme. Kaplička, jak víme, stojí na základech původní kaple, která byla zbourána v době Josefovských reforem. Velikost dnešní kapličky odpovídá velikosti původní kaple. Budeme tedy tuto informaci považovat za výchozí orientační bod.  Jak velký byl prostor kolem tehdejší kaple? V kronice se uvádí, že: „Na rumišti pak zasázel zámecký zahradník akáty a brzy zde vyrostl malý háj". Budeme tedy brát v potaz i tuto informaci a podíváme se do map. Dnes není problém si místo nechat zobrazit z letecké mapy.  Pro naše hledání jsme vybrali internetovou mapu na adrese Google.cz. První si na letecké fotomapě povšimneme určitého zalesnění kolem kapličky, které pokračuje na straně k severu ve dvou řadách a dále vidíme pozůstatek dřívější meze cca ve vzdálenosti 50m. od kapličky. Porovnáme tedy, jak je toto místo zakresleno v historických mapách z období let 1836-52. Asi nejjednodušší vari antou jak to zjistit je veřejně přístupná internetová mapa na adrese  www.seznam.cz. Zde je oblast zakreslena jako by do dvou částí, hlavní oblast kolem kapličky a v její východní části další oblast. Zřejmě prostor pro zahradu poustevníka, o němž se zmiňují historické prameny. Zaměříme tedy oněch 50m. Zjistíme, že se jedná o místo, kde východní prostor začínal. Podle informací, které máme v současnosti k dispozici, kaple nebyla zřejmě postavena přímo ve středu tohoto poutního místa. Nicméně historická vyobrazení jasně ukazují kapličku na středu. Podíváme se tedy do další mapy a nyní sáhneme do let 1780-1783 a zjistíme, že je zde taká zakreslen prostor kolem kaple a směrem na východ další oblast. Ta je značena jako zahrada.  Pravděpodobně lze tedy říci, že minimálně za dnešní kapličkou na její východní straně se nacházela její další část. Ta sice na grafickém vyobrazení není, ale dočteme se o ní ve farní kronice. „U kostelíčka bydlel jako strážce poustevník, který zvoníval, knězi při mši svaté sloužíval a kostelíček opatroval. Měl tam svou poustevnu ku kostelíčku přistavěnou a zahrádku."

Neobjasněnou otázkou stále zůstává velikost prostoru kolem kaple. Ve farní kronice je potvrzeno, že nynější kaple stojí na původních základech kaple zbořené. Budeme - li uvažovat cca 50m prostor na všechny strany od kaple, tak na sever je lemována mezí, na východ by se nacházela poustevna a zahrada poustevníka. Ta podle farní kroniky byla postavena ke kapličce. Byla přistavěna přímo ke zdi kapličky, nebo autor zamýšlel prostor okolní stěny s podloubím? Zde si zapůjčíme text z kroniky:

„V roce 1927 se 19. listopadu asi ve vzdálenosti 50m od kaple směrem k Dlouhé ulici (dnešní Ondráčkové) při orání pole propadly do země zadní nohy jednoho z volků, který táhl pluh. Když byl s námahou vytažen, zjistilo se (prý), že se v zemi nachází sklep asi dva metry hluboký, zaklenutý cihlami, na jedné straně přezděný. Patrně se jednalo o sklípek náležející příbytku poustevníka, spravujícího kdysi kapli."

Otázka zní, zda byl sklep součástí poustevny, nebo v její těsné blízkosti, nebo jen součástí zahrady. Na jižní straně dnes nenajdeme jediné možné místo, kde by prostor mohl končit.  Možnou variantu o vzdálenosti 50m od kaple popírá skutečnost, že mírný svah je lemován stromy. Tím by se dalo říci, že více v úvahu připadá velikost současná. Na západní straně je to obdobné jako na jižní.

A neměl tehdejší půdorys prostoru obdélníkový tvar? To by znamenalo, že zahrada poustevníka nebyla součástí prostoru kaple a k propadu došlo v zahradě. Tím pádem by ale byl sklep součástí zahrady a ne součásti kaple.  Mělo smysl tehdy budovat jen tak pod zahradou mimo objekty sklep? Nejednalo se skutečně o spojovací chodbu od tehdejší kapličky, směřující směrem na zámeček? I tato možnost připadá v úvahu, hlavně když vezmeme v potaz, že v kronice se uvádí „směrem k Dlouhé ulici". Podle starých map se ale zahrada nenacházela ani tak k dnešní Ondráčkové, jako spíše k lesu do údolí. Naše alternativní měření hovoří spíše pro tuto variantu. Bude možné v dohledné době prokázat, o jakou prostoru, do níž došlo k popisovanému propadu, skutečně šlo? Těšíme se na to.

Vstup do fotogalerie