Celkem devětkrát jsme se sešli na veřejných přednáškách konaných v rámci cyklu Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme, který byl součástí oslav 450. výročí povýšení Líšně na městečko. Naši hosté, vysokoškolští pedagogové, vědci, badatelé z řady vědních oborů, jak historických tak nehistorických, nás provedli rozličnými otázkami dějin a vývoje obce, městečka a městské části. Obohacením pro nás byl pohled formulovaný z hledisek a na základě metod vzájemně odlišných disciplín (historie, heraldika, sfragistika, vexillologie, archeologie, toponomastika, krajinná ekologie, geografie, geologie, dějiny umění, historická kartografie), ze střípků jednotlivých přednášek se nám tak vytvářel celistvý obraz témat a problémů.

Připomeňme si některé z přednášek. Hojnou diskusi vyvolal výklad dr. Karla Maráze z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně o znaku Líšně, o líšeňských pečetích a razítkách. Popsal líšeňský prapor a vysvětlil terminologický rozdíl mezi praporem a vlajkou. Vděčná byla přednáška z toho důvodu, že se dotýkala symbolů, které formují a podmiňují lokální patriotismus. Přednášející konstatoval líšeňské specifikum v podobě vztahu místních rodáků k pečeti; obrázek nejstarší doložené pečeti Líšně nalezneme na propagačních materiálech aj. Pečeť tak u nás úspěšně konkuruje znaku, se kterým se většinou obyvatelé sídelních jednotek - obcí, městeček a měst - ztotožňují více. Řeč se v diskuzi stočila i na líšeňskou kroniku, posluchači projevili zájem o zpřístupnění jejich textů; může to být inspirace pro další vydavatelské aktivity. Jako jediná do středověkých dějin zavítala dr. Jindra Pavelková z Muzea Brněnska, přednášela o rodu pánů z Kunštátu. Málo je známo, že jedna z větví tohoto rozvětveného panského rodu, který dal našemu státu též krále (Jiří z Poděbrad), vlastnila po krátké období Líšeň. Lecos jsme se rovněž dozvěděli o předchozím vlastníku, vizovickém klášteru. Od Mgr. Tomáše Valeše z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR jsme byli poučeni o líšeňských památkách, kolem kterých chodíme a často si neuvědomujeme jejich význam. Upozornil na změny role, kterou jednotlivé památky v průběhu dějinného vývoje prošly. Tak například socha Jana Nepomuckého byla kdysi dominantou centrálního líšeňského náměstí, výrazem umenšení jejího významu je dnešní umístění před kostelem. Posluchači měli možnost seznámit se též s památkami z interiéru zámku a zámecké kaple, které nejsou běžně přístupné.

Posluchačsky vděčnou se, podle dodatečných ohlasů, ukázala přednáška krajinného ekologa dr. Petra Mackovčina. Dr. Mackovčin, původním povoláním (resp. vzděláním) geograf rozebral změny v užívání krajiny brněnského regionu a pak blíže i Líšně. Diskuse s přítomnými zástupci radnice a obyvateli se dotkla též problému zahušťování zástavby. Geolog a paleontolog profesor Rudolf Musil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity nám přiblížil osobnost JUDr. Martina Kříže. M. Kříž je v Líšni všeobecně znám jako archeolog, což reflektuje i pamětní deska, která byla původně na jeho rodném domě a v rámci oslav byla instalována ve foyeru Dělňáku. Na přednášce jsme byly podrobně seznámeni s jeho působením při výzkumech Moravského krasu, s objevy, které učinil, s jeho metodologií a významem pro geologii a antropologii přesahujícím hranice naší země. Výsledkem bylo zjištění, že převážná část aktivit byla spojena s krasovými výzkumy, archeologie stála více méně na okraji. Nutno podotknout, že veškeré výzkumy M. Kříž konal jako soukromý badatel, ze svých vlastních prostředků; nadšence, který učiní obrovské investice do vědy ze soukromých prostředků, v dnešní době jen těžko nalezneme. M. Kříž byl prezentován jako všestranný člověk, v podstatě jeden z posledních polyhistorů; vzpomenuty byly jeho lingvistické zájmy, konkrétně studium slovanských jazyků. Představen byl rovněž méně známý líšeňský krasový badatel Jan Kniess.

Oslavy výročí povýšení započaly první přednáškou z našeho cyklu, uvedeny byly panem starostou, podobně byly rovněž představitelem Úřadu městské části uzavřeny. Na závěr poslední přednášky dne 11. února místostarosta pan Václav Košulič přednáškový cyklus a s ním i celé oslavy ukončil. Všechny přednášky byly doprovozeny promítáním obrazové dokumentace: map, plánů, kreseb archeologických nálezů, rekonstrukčních map zobrazujících konkrétní jevy v různých časových intervalech, fotografie památek, archiválií či exteriéru Líšně. V průměru na jednotlivé přednášky přišlo mezi 30-50 posluchači, výjimkou byla první přednáška paní Mileny Flodrové, která naplnila celý hlavní sál Kulturního centra. Na všech přednáškách bylo zastoupeno vedení radnice, osobami jednoho či obou místostarostů. Všichni účastníci přednáškového cyklu se mohou těšit na sborník, ve kterém budou otištěna znění všech přednášek spolu s obrazovými přílohami. Čtenáři se mohou též těšit na příspěvky badatelů, kteří se přednáškového cyklu neúčastnili, nicméně přislíbili příspěvek v psané podobě. Editorem sborníku bude P. Krafl, vydavatelem Statutární město Brno - Městská část Brno-Líšeň a Kulturní centrum Líšeň. Ponese název, pod kterým byl prezentován přednáškový cyklus; vydán bude v závěru tohoto roku. Vítány budou sponzorské dary na vydání sborníku; s nabídkami se lze obrátit na vedení Kulturního centra Líšeň.

dr. Pavel Krafl

Děkujeme PhDr. Pavlu Kraflovi, Dr., za iniciativu a podíl při koncipování oslav 450. výročí povýšení Líšně na městys, kdy využil znalosti ze svého oboru. Zejména se to týká přednáškového cyklu, který navrhl, organizoval, moderoval a pro který zajistil kvalitní odborníky. Tyto aktivity přispěly k většímu povědomí o naší městské části, její kultuře, vlastivědě a dějinách a poskytly každému důvod k hrdosti na její historické tradice. Významně přispěly k důstojnému průběhu oslav.

Václav Košulič

místostarosta Městské části Brno-Líšeň