Občanské sdružení Líšeň sobě vydalo následující prohlášení jako reakci na neuspokojivou a dlouhodobě neřešenou situaci týkající se Kulturního centra Líšeň a také jako reakci na postoj vedení centra vůči místním organizacím i jednotlivým umělcům. Cílem je navázat dialog s odpovědnými radními i zastupiteli a začít problém konstruktivně řešit.

Stanovisko občanského sdružení Líšeň sobě k otázce budoucnosti KC Líšeň

(Občanské sdružení Líšeň sobě sdružuje aktivní líšeňské občany a organizace. Klade si za cíl rozvoj tvůrčího potenciálu místních lidí, kultivaci veřejného prostoru a otevřený dialog mezi občany a místní samosprávou.)

Líšeň sobě vítá snahu ze strany zastupitelů a vedení obce řešit problematiku KCL, která je patrná ze zájmu kulturní komise, kontrolního výboru, řady zastupitelů a radních o tuto organizaci. Rádi bychom také reagovali na návrh místostarosty Jiřího Janiština zrušit KCL (v zápisu ze 48. rady RMČ). Domníváme se, že cíl organizace je nejasný, její poslání zastaralé a neodpovídá současnému stavu společenského a kulturního dění v obci – ale stejně tak se domníváme, že její zrušení je tím nejsnazším řešením, které může zničit spoustu práce, která již byla udělána. Jsme toho názoru, že je potřeba KCL zásadním způsobem přetvořit. Nepředkládáme konkrétní návrh, v co by se KCL mělo „proměnit“, neboť tato problematika je velice složitá a vyžaduje si hlubší analýzy. Kromě toho respektujeme to, že za situaci jsou zodpovědní místní politici a bude na jejich rozhodnutí, jakým způsobem situaci vyřeší.  Rádi bychom však přispěli svým názorem, mnohaletými praktickými zkušenostmi a případně odbornou pomocí při hledání možností směřujících ke konstruktivnímu a funkčnímu vyřešení problému.

Na základě našeho dlouhodobého mapování situace v Líšni i zkušenosti s obdobnými organizacemi jako je KCL nabízíme k diskusi například následující podněty. Především je důležité uvědomit si, že KCL nevyužívá v plnosti všech svých možností:

• Kulturní centrum Líšeň vnímáme jako organizaci, která by mohla zajišťovat širokou škálu kulturního vyžití od akcí komerčního a zábavného charakteru až po akce nekomerční a umělecké se zaměřením na všechny skupiny obyvatelstva – od dětí až po seniory, ale i od nenáročného diváka vyžadujícího komerční program až po diváka náročného. Tuto úlohu KCL podle našeho názoru dostatečně neplní.
• Dále jsme přesvědčeni o tom, že Kulturní centrum by mohlo maximálně využít tvůrčí potenciál občanů Líšně -  mapovat aktivní spontánní kulturní dění v obci, udržovat blízký kontakt s aktivními místními organizacemi i jednotlivými umělci a všestranně jim pomáhat, vytvářet prostor k vzájemné spolupráci a rozvoji.
• Kulturní centrum by mělo také umět využít a zviditelnit místní tvorbu a zpřístupnit ji místním občanům. K tomu je zapotřebí atmosféra oboustranné důvěry a vzájemné inspirace umožňující tvůrčí spolupráci. Takováto spolupráce může vést k oboustrannému rozvoji – rozvoji KCL i líšeňské kultury. Například velkou možnost všestranného rozvoje spatřujeme v možnosti KCL žádat (ve spolupráci s místními organizacemi i ÚMČ Brno-Líšeň) o granty –bohaté kulturní a občanské dění v obci poskytuje mnoho námětů k nejrůznějším projektům, z nichž by i KCL  mohlo mít všestranný (i finanční) užitek.

Jako podmínku popsaného rozvoje KCL spatřujeme obsazení pozice ředitele kompetentním pracovníkem, schopným vytvořit jasnou vizi fungování obou pracovišť (Kotlanky i Dělňáku) a schopným komunikovat se zástupci místních kulturních organizací a iniciativ a vnímat je jako partnery, ne jako konkurenci.

 Jsme přesvědčeni o tom, že společnými silami těch, kteří o věci rozhodují, s těmi, kteří aktivně vytvářejí kulturní dění v Líšni, se postupně podaří dobrat se funkčního řešení, které poskytne možnost k dalšímu rozvoji společenského a kulturního života v obci.

Za Líšeň sobě:

Pavla Dombrovská (režisérka divadla Líšeň), Josef Trávníček (vedoucí národopisného souboru Líšňáci), Alena Stejskalová (předsedkyně Rodinného centra Pastelka), Luděk Vémola (předseda Líšeň sobě o.s), Ivan Manolov (copywriter a hudebník)

dále se připojují:  Hana Sosíková (výtvarnice), Jiří Netík (sochař), Dita Kaplanová (herečka Národního divadla Brno)