Je konec října a tak mi dovolte, pane starosto, položit Vám pět otázek, které se týkají událostí posledních měsíců.

1.    Začátkem září Líšeň ožila hodovým veselím. Jak byste hodnotil tuto akci?
Líšeňské hody hodnotím jako krásné odpoledne s příjemnou atmosférou. Velké díky patří Folklórnímu souboru Líšňáci, bez kterých si tak jako tak nedovedu hody představit. Přišla krojovaná chasa z Tuřan a večerní hodové zábavy se zúčastnil i krojovaný pár z Židenic.
Hody jsou součástí „líšeňského kulturního roku“ a je třeba, aby byla jejich jedinečnost dostatečně zdůrazněna. Hody mají být celolíšeňskou záležitostí. Je třeba, aby hody přitáhly pozornost všech Líšňáků, tedy i těch ze sídliště.
Do budoucna bych byl rád, aby se součástí hodů stal i trh tradičních řemesel a farmářských produktů. Celé slavnostní veselí by se konalo „na městečku“ a na zámeckém nádvoří. Mým přáním je, aby byl každý Líšňák hrdý na své hody a rád se jich zúčastnil.

2.    Radní se zúčastnili služební cesty do Stuttgartu. Jaký byl význam této cesty a co pozitivního líšeňským občanům tato cesta přinese?
V rámci partnerství města Brna a Stuttgartu si Líšeň vytvořila partnerskou městskou část Stuttgart-Feuerbach. U zrodu této spolupráce stáli líšeňští fotbalisté. Město Brno chtělo prohloubit spolupráci v dalších oblastech a za sport oslovilo naše fotbalisty. K tomu se pak jaksi přidružila spolupráce MČ Brno-Líšeň a Stuttgart-Feuerbach. Náklady spojené s pobytem platilo partnerské město Stuttgart.
Nejdůležitějším přínosem je, že jsme se mohli podívat, jakým způsobem je zajišťována správa obce u „sousedů“. Jakým způsobem přistupují k jednotlivým problémům, nebo které oblasti společenského života podporují a jak.
Musím říci, že v mnohém jsme se již Stuttgartu přiblížili. Je vidět, že za posledních 20 let jsme učinili krok vpřed. Nemyslím tím, že bychom dohnali naše západní sousedy, ale to že před dvaceti lety byla situace nesrovnatelná. Nyní již v lecčem můžeme hledat inspiraci a uplatnit osvědčené cesty vedoucí k řešení problému.
Konkrétně ale v oblasti poskytování sociálních služeb a podpory spolkového života mám pocit, že nám ujel vlak. Podpora rodin, seniorů a hlavně spolků a sdružení, kde mohou občané nalézt zázemí, je nesrovnatelná. Musím však konstatovat, že aktivita je oboustranná. Tím myslím, že člen každého spolku jej významně podporuje a radnice Feuerbach pronajímá regenerované prostory bývalé továrny, aby je bezúplatně zapůjčovala místním sdružením k nekomerčním činnostem, jako jsou setkávání jednotlivých sdružení, spolků, či na charitativní akce apod. 
Právě tato oblast mne zaujala nejvíce. Poslední den jsme probírali možnosti další spolupráce na společném jednání s paní Andreou Kloeber a dospěli jsme k názoru, že je třeba zaměřit se právě na tuto oblast. Proto jsme se dohodli, že se pokusíme rozvinout spolupráci především mezi spolky navzájem a dále na dobrých příkladech spolupráce radnice a spolků demonstrovat možné cesty dalšího rozvoje občanské společnosti. Zároveň je třeba ukázat dobré příklady spolupráce radnice a spolků, které by bylo možné uplatnit v našem prostředí. V současné chvíli v tomto duchu plánujeme návštěvu delegace Feuerbachu, která by k nám měla dorazit v květnu příštího roku.

3.    V poslední době se stále častěji hovoří o KC Líšeň. Na její fungování jsou rozdílné názory. Kde je podle Vás problém? Někteří lidé si myslí, že jste proti ředitelce KC Líšeň zaujatý. Je to pravda?
Fungování Kulturního centra Líšeň (dále KCL) je předmětem jednání. KCL je organizací zřízenou Líšní a jeho hospodaření je odvislé od dotace z rozpočtu městské části. Tato organizace nakládá s veřejnými penězi, proto je třeba naprostá transparentnost a odůvodněnost vynaložených prostředků. Je to přímý vztah a je nezbytné, aby byl rozpočet této organizace stejně čitelný, jako rozpočet obce. Protože pokud se za něco vynakládají veřejné peníze, pak je nezbytné, aby každý občan věděl, za co. Respektive, aby tyto informace byly snadno dohledatelné z dostupných informačních zdrojů.
Další snahou je zapojit KCL do komunitního plánování obce. Především, aby nevytvářelo zbytečnou konkurenci subjektům dotovaným z veřejných prostředků (především školským zařízením, uměleckým, středním a základním školám apod.). Ostatně toto kritérium není nikterak originální a je již delší dobu uplatňováno Jihomoravským krajem.  Naopak by se KCL mělo soustředit na koordinaci spolkové činnosti a ve spolupráci s ostatními spolky dotvářet kompletní kulturní mozaiku Líšně. Zároveň musím podotknout, že role KCL je dnes víceméně agenturní, tedy, že kulturu samo nevytváří, ale pouze nakupuje.
Že potíže přerostly do osobní roviny, považuji za nesmysl. Problém je koncepčního charakteru a jeho podstata je popsána výše.

4.    MŠ Poláčkova je pod vedením ředitelky ZŠ Horníkova. Myslíte si, že je to vhodné řešení? Nebylo by vhodnější i přehlednější, kdyby školka měla svého ředitele/ku, který/a by byl /a zodpovědný/a přímo radě a byla zapojena více do dění v MŠ?
Respektuji rozhodnutí předchozího vedení obce, především pana Košuliče, který měl školství na starosti a je stále radním MČ Brno-Líšeň, aby zůstala MŠ Poláčkova pod ZŠ Horníkova. Přináší to především finanční úsporu. Funkce ředitelky je suplována vedoucí učitelkou, která má obdobné kompetence jako ředitelka mateřské školky. Od září zastává tuto pozici paní Helena Vrchotová, která je velmi zkušenou pedagožkou. Myslím, že si v nynější situaci zasluhuje čas, aby se její představa o fungování odrazila v každodenním chodu školky.
Vámi uváděná zodpovědnost ředitelů, či ředitelek Radě městské části je velmi okrajová záležitost. Rada městské části je nejmenuje, a tudíž nemůže ani odvolat kterékoliv ředitele, či ředitelku mateřské či základní školy. Tuto roli zastává Magistrát města Brna, konkrétně odbor školství a tělovýchovy. Proto líšeňská samospráva nemůže zasahovat do personálních otázek, neboť nemá možnosti, které by jí umožňovaly problémy řešit. Městská část se stará pouze o budovy a provoz. Práce samosprávy se tedy odráží ve vzhledu a stavu budov, ale paradoxně zde její úloha končí. Doporučuji petice personálního charakteru směřovat na Magistrát města Brna, odboru školství a tělovýchovy, který jmenuje a odvolává ředitele škol či školek.  

5.    Vím, že jste se již k tomuto tématu vyjádřil, ale můžete nějak stručně shrnout problematiku zveřejňování zápisů komisí?
V této otázce jsem se vyjádřil kladně. Nové webové stránky radnice (spuštění do konce roku) to budou umožnovat a nevidím důvod, proč by tam zápisy neměly být umístěny. Jako starosta jsem zodpovědný za celou radu a hledám konsensus. Myslím, že v této otázce jsou další debaty zbytečné, neboť záležitost je technického charakteru, který je v řešení. Snad je vhodné doplnit, že Rada Líšně schválila nákup hlasovacích zařízení, aby bylo zřejmé jak zastupitelé hlasují a tyto údaje byly dohledatelné na webu radnice, včetně zvukového záznamu z jednání zastupitelstva. Chceme tím posílit otevřenost a zároveň zodpovědnost jednotlivých zastupitelů vůči občanům.

Na otázky odpovědel starosta MČ p. Mgr. Břetislav Štefan