V posledních měsících se zejména na sociálních sítích šíří řada informací o stavu a budoucnosti líšeňské Orlovny. Ze strany radnice jsme přitom žádné zásadnější rozhodnutí nezaznamenali. Na osud více než sto let staré budovy jsme se tedy zeptali přímo líšeňské místostarostky Ivy Kremitovské. Ta má totiž péči o Orlovnu v gesci.

Historie Orlovny je bohatá, kromě sportovců tam v minulosti sídlilo třeba kino. Kdy se začalo uvažovat o opravě budovy?

Budova Orlovny má dvě části, A – bývalé kino a menší část B, kde mimo jiné byly dříve například jesle. O osudu Orlovny se diskutuje mnoho let, další kolo nápadů, co s ní začalo v roce 2015. Na začátku byl nesouhlas zastupitelů s pronájmem zahrady fotbalistům SK Líšeň pro výstavbu kryté haly. SK Líšeň dlouhodobě užívá část A, ve které si klub vlastními silami dobudoval a překolaudoval šatny , posilovnu a tělocvičnu. Část B využívalo sdružení Effeta pro potřeby denního stacionáře. V roce 2015 se však Efetta přesunula do vlastní budovy ve Strnadově ulici a o pronájem celé Orlovny včetně zahrady požádalo SK Líšeň.

Co se tedy dělo dál?

V květnu 2015 byl zadán statický posudek, který mimo jiné doporučoval vykácet listnaté stromy na zahradě do vzdálenosti od budovy rovnající se jejich výšce. V prosinci 2016 zastupitelstvo schválilo zpracování projektové dokumentace k projektu Komunitní centrum na Orlovně s plánovanou realizací v roce 2018. V prosinci 2017 souhlasilo na základě verze projektové dokumentace s realizací projektu komunitního centra za 31 850 172,- korun,Líšeň měla na akci přispět částkou 5,8 milionů, devatenáct milionů měla pokrýt dotace ITI z evropských zdrojů, 5,8 milionů slíbila jako nejvyšší možnou částku rada města Brna. Proč nebylo v dotaci zažádáno o 90 % uznatelných výdajů, jak to dotační titul umožňoval, nevím.

Ve stejném materiálu předloženém zastupitelstvu byla popsána také varianta opravy Orlovny za 1,2 milionu korun z našeho rozpočtu.

Proč se dotace nakonec nevyužila?

O vyplacení dotace se dá požádat až po celkové rekonstrukci a kolaudaci objektu, do té doby by musely být náklady placeny z půjčky. Dotace je ale následně spojena s plněním pětileté udržitelnostíi sociálního projektu zaměřeného na práci se sociálně slabými, vyloučenými a znevýhodněnými osobami, pokud by nebyl plněn, hrozí riziko vracení dotace.

Dotační výzva obsahovala harmonogram stavby, podle kterého už měla od 1.září loňského roku probíhat stavební rekonstrukce. Projekt pro výběr zhotovitele byl odevzdán se sedmiměsíčním zpožděním v březnu roku 2018 a náklady v něm už přesahovaly 36 milionů korun. Tento upravený projekt a finální žádost o dotaci odeslané na ministerstvo ani žádný jiný dokument nebyl v ZMČ do konce minulého volebního období nikdy předložený a schválený, i to v nás vzbudilo obavy.

Stále se to mohlo stihnout. Bylo pro ukončení projektu rozhodující nárůst nákladů?

Byl to jeden z faktorů. Na podzim 2018 přišly volby, na konci listopadu jsem nastoupila do funkce a začala se seznamovat s problematikou Orlovny. V prosinci a lednu byly individuálními rozhovory se subjekty figurujícími v projektu. Zjistili jsme, že v uzavřených smlouvách jsou závažné chyby a také neakceptovatelné podmínky. Spolků jsme se ptali také na potřebu multifunkčního sálu pro jejich činnost v režimu pronájmu za pouhé náklady. Kromě Pastelky (čtyři hodiny týdně) nikdo sál v tomto režimu nechtěl. Ukázalo se tak, že v projektu je spousta nedořešených věcí.

Hobbylab po zpracování projektu navrhoval další změny vzhledem k zachování historické hodnoty Orlovny. Požadoval přizvání památkářů, změnu v materiálech atd. I s tím je možné souhlasit. Po zaktualizování cen se částka stavebních oprav vyšplhala na 41 milionů. Ale byly zde i jiné faktory.

Jaké například?

Celou projektovou dokumentaci jsme podrobně analyzovali. V projetku jsou mimo jiné nesrovnalosti s vyjádřením hasičů i hygieniků. Jejich vyjádření také omezuje využívání multifunkčního sálu, nelze jej využívat pro koncerty a hudební produkce, ale ani plnohodnotně pro sport. Veřejná řemeslná dílna Hobbylabu byla posuzována jako ateliér. Stavební projekt neřeší statické zabezpečení větší části budovy podle posudku z roku 2015. Budova je prezentována jako bezbariérová, je tam navržený výtah, ten ale spojuje pouze první a druhé podlaží v menší části. Tam zas chybí bezbariérové WC. Obě budovy nejsou propojené. Místnosti dílen nejsou odhlučněné atd. Nedokážu si představit, že v jedné místosti probíhá třeba taneční kroužek a vedle někdo řeže dřevo na cirkulárce.

Dalším velkým problémem je, že projekt předložený na ZMČ v roce 2017, neobsahuje relevantní ekonomickou analýzu finančních nákladů po dobu udržitelnosti projektu. Částka nákladů na rekonstrukci plánované kavárny, která není součástí komunitního centra, je podhodnocená. V konceptu textu výběrového řízení na zhotovitele z roku 2018 nejsou zapracovány požadavky v intencích uzavřených smluv jako kolaudace části Orlovny pro Hobbylab po třech měsících, přerušení provozu SK Líšeň pouze po dobu prázdnin, smlouva o stavebních pracech na pozemku sousedů atd. Po aktualizaci rozpočtu na ceny začátku roku 2019 se odhadovaná výše prosté stavební rekonstrukce vyšplhala na 41 milionů a neobsahuje TDI ani BOZP. Další velké náklady by znamenalo vybavení budovy a úprava zahrady.

Takže Líšeň přišla o dvacet milionů kvůli špatnému projetku?

Tak to určitě není. Projekt ITI obsahoval spoustu podmínek a prakticky nám nedovoloval Orlovnu opravit a využívat naplno podle našich představ. Zjednodušeně řečeno, za čtyřicet milionů, z nichž polovinu možná zaplatí EU, bude městská část dalších pět let platit náklady, které nikdo nedokáže vyčíslit. Přitom za šestnáct milionů, které by městská část musela v rekonstrukci zaplatit, Orlovnu zrekonstruujeme podle našich představ.

Navíc abychom na podmínky dotace dosáhli, museli bychom si půjčit dvacet milionů a pět let dokazovat, že je projekt komunitního centra udržitelný. Také riziko nemožnosti čerpání dotace z důvodu zpoždění projektu nebo její vrácení během období udržitelnosti je závažným faktorem. Jednoduše řečeno: pokud by se projekt nestihl realizovat včetně kolaudace do září 2020, což je velmi pravděpodobné, Líšeň by musela vyplatit dalších 20 mil. Kč ze svého rozpočtu a projekt zaplatit skoro celý.

Na začátku prázdnin skončila smluva spolku Hobbylab, který byl jedním z velkých kritiků kroků radnice. Neukončili jste smluvu spolku právě proto, že vám dával za vinu propadnutí dotace?

Spolek opustil Orlovnu, kterou provozoval bez platné nájemní smlouvy a patřičných povolení tři roky. V červnu 2016 mu za výhodných podmínek byla pronajata část přízemí. Spolek měl prostory na vlastní náklady rekonstruovat na veřejnou řemeslnou dílnu a poté měl požádat o řádnou nájemní smlouvu. Bohužel za tři roky nebyl Hobbylab schopný prostory pro tyto účely zkolaudovat a o řádnou smlouvu požádat. V březnu zde byly provedeny revize elektro a plynu, které prokázaly nevyhovující stav, Hobbylab byl požádán o předložení schválení provozu Hygienickou stanicí a závazné stanovisko k požárně bezpečnostnímu řešení. Do výrobních prostor, které nevyhovují těmto schválením, by vůbec neměla být pouštěna veřejnost, což se údajně dělo. Vzhledem k tomu, že Hobbylab žádná vyjádření nepředložil, tak v červnu spolku nebyla prodloužena jeho smlouva na úpravu prostor.

Co tedy bude s Orlovnou dále?

Na začátku prázdnin se stala také další komplikace. Projekční firma DEA energetická agentura s.r.o, která zpracovávala stavební projekt a s kterou jsme jednali o odstranění jeho nedostatků, vstoupila do likvidace. Našim požadavkem byla také úprava projektu tak, aby rekonstrukce vnitřních prostor odpovídala současným moderním standardům a přitom zvenčí její vzhled podtrhlo použití kvalitních přírodních materiálů odpovídajících její skoro stoleté historii. Orlovna, která byla postavena v roce 1923, sloužila od začátku jako kino a sportovně kulturní sál, poté byla od roku 1944 využívána jako noclehárna německých vojsk, v roce 1945 zasažena bombou a pak sloužila jako stáj pro koně. V roce 1948 ji tělovýchovná jednota Spartak přestavěla na kinosál s názvem kino Svět, který je pro mnohé obyvatele Líšně známější. Ačkoli budova nemá pro památkáře historickou hodnotu, určitě si zaslouží opravu, která bude respektovat její architektonickou i materiální hodnotu a zároveň umožní co nejširšímu spektru líšeňských obyvatel její plnohodnotné využití. V současnosti tak jednáme právě s památkaři, abychom zjistilil jejich názor na plánovanou rekonstrukci.

- vlisni.cz -