Vážený pane starosto, obracím se na Vás s dotazem, prosbou a současně i výzvou. Bydlím na ulici Ondráčkova a každý den několikrát chodím s kočárkem do Mariánského údolí. Cestou do údolí, která mi trvá zhruba 10 minut, jsem nucena zdolávat několik překážek, které jsou nepříjemné nejenom pro někoho, kdo před sebou tlačí kočárek, ale pro jakéhokoli chodce.
Důvodem je havarijní stav chodníku na ulici Ondráčkova, konkrétně na jeho pravé straně. Chodník je často neschůdný, případně nesjízdný, na několika místech se propadává, před restaurací Autostop hrozí propadnutí úplné. Dlažba je buď neúplná, rozbitá anebo nesourodá. Dalším úskalím na cestě do Mariánského údolí je rozbitý kanál, ze kterého už minimálně rok a půl vytéká bez povšimnutí voda. Vzniká tak velmi podmáčený úsek, který v zimě zamrzá a jindy je nutné projet blátem. V neposlední řadě zde zcela zbytečně vytéká obrovské množství vody.

Vážím si všech akcí a iniciativ, které vedou ke zlepšení životních podmínek a zkrášlení naší čtvrti, přesto zde nacházím přinejmenším velký nesoulad. Nesoulad mezi (někdy až marně) vynakládanou snahou na jedné straně a katastrofálním zanedbáváním daného stavu na straně druhé. Mluvím tu o akcích, jako je odklízení spadaného listí na travnatých pásech kolem tramvajového koridoru, který je kvůli svému prudkému sklonu k volnočasovým aktivitám zcela nevyužitelný, a které působí v podzimním období jako značně sisyfovská práce. Takové akce jsou podle mého názoru zbytečným plýtváním silami a finančními prostředky, které by mohly být lépe a trvaleji využity na alespoň elementární opravu dlažby v dolní části pravé strany ulice Ondráčkovy.

Každého, kdo tudy prochází, musí nutně udivit nová dlažba, kvalitní povrch vozovky, udržované travnaté plochy, a dokonce nově vybudované hřiště na pétanque na levé straně, zatímco pravá strana působí značně zanedbaným dojmem. Vzhledem k tomu, že Mariánské údolí je především v letním období hojně navštěvováno lidmi z celého Brna a že ulice Ondráčkova je prakticky jedinou přístupovou cestou do údolí, je tento katastrofální stav chodníku velmi dobře viditelný a stává se ostudou pro celou Líšeň.

Velmi podobně je na tom bohužel i celé Mariánské údolí, které by se mohlo stát chloubou celé Líšně a rekreační oblastí, kam by jezdili odpočívat lidé z přilehlých částí Brna. Tento potenciál by mohl být využit výrazně více, kdyby se investovalo do úklidu a údržby.

Travnaté plochy uprostřed jsou sice několikrát do roka sečeny, tato snaha ale opět ostře kontrastuje s rozbujelou a zaplevelenou zelení kolem cest. Nejhorší je však nepořádek, který nikdo neuklízí a kterého neustále přibývá – možná i kvůli velmi malému množství odpadkových košů, jež zřejmě nedostačují náporu návštěvníků v letních měsících.

Nechutné množství nejrůznějších odpadků, kolem kterých denně (nejen já) chodím, mě dohnalo až k tomu, že jsem při jedné z procházek s kočárkem začala odpadky sama sbírat. Na poměrně malé ploše jsem naplnila čtyři velké igelitové pytle. Vyvstal však přede mnou další problém: Kam s nimi? Do nově nainstalovaného koše se mi odpad úzkým otvorem vyhodit nepodařilo a nakonec jsem tašky musela postavit vedle (!) kontejneru u restaurace Eldorádo, protože zdejší kontejner je opatřen řetězem. V takových podmínkách se snad v Mariánském údolí může opravdu dařit jen bezdomovcům, kteří se sem stahují, případně kolotočářům, kteří si zde udělali zimoviště. Je mi jasné, že v dnešní době rozpočtových škrtů a všemožných úspor nemá ani Líšeň peněz nazbyt. Za co bych se však velmi přimlouvala, je lepší hospodaření, respektive promyšlenější výběr aktivit, do kterých bude radnice investovat. Myslím si, že spadané listí na trávníku na podzim nikoho nepohorší a každý na ně zapomene rozhodně mnohem dříve než na vyvrknutý kotník na hrbolaté dlažbě, zablácenou nohavici na místě, kde by uprostřed chodníku bažinu nečekal, nebo na hromadu odpadků, které kazí dojem jinak krásné krajiny.

Přeji Vám hodně štěstí a sil, které budete při práci pro Líšeň potřebovat.

S pozdravem
Mgr. Martina Navrátilová
Mgr. Hana Navrátilová
Josef Navrátil
Mgr. Helena Kvasničková