Pondělí 07. dubna 2025
Vložil vlisni.cz on October 06, 2015
Orlovna (foto: Jana Rašková)

Část líšeňské Orlovny a přilehlé zahrady opouští na přelomu roku Effeta a tak se otvírá otázka, jak v budoucnu uvolněné prostory využít. Více o Orlovně se můžete dočíst zde.

O formě dalšího využití budou rozhodovat zastupitelé. Proto jsme všem stranám v líšeňském zastupitelstvu, položili následující otázky:

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodennímu zpřístupnění pro širokou veřejnost?

2) Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny uvolněné po odchodu Effety?

Odpovědi naleznete na konci článku pod hlavičkou jednotlivých stran, které jsou řazeny podle získaných hlasů v komunálních volbách v roce 2014.

Pro dotazy a vyjádření vašich názorů využijte komentáře pod článkem, které slouží k vzájemné komunikaci. 

Otazky politik

ČSSD

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost

Nemám žádný problém s jakýmkoliv využitím zahrady, nebo jakéhokoliv prostoru v Líšni. (Odhlédnu-li od skutečnosti, že nevím, co je myšleno termínem „nově zrekonstruované zahrady“, neboť si nejsem vědom jakékoliv rekonstrukce minimálně za dobu 5 let zpětně.) Můj pohled je hledat objektivní přístup a vybrat hodnotné projekty pro Líšeň a její občany.

Dále je pro mne jako představitele obce důležité, aby byl zachován rovný přístup a zacházení, aby se všichni zájemci mohli se svými vizemi „utkat“ a byl vybrán funkční model, který bude ku prospěchu Líšně a jejich občanů. Jako kritéria bych si uměl představit:

-   Přínos a prospěšnost pro Líšeň a její občany

-   Působnost spolku v Líšni (např.: délka)

-   Sídlo spolku (např. Líšeň výhodou)

-   Práce s mládeží, nebo hendikepovanými, nebo seniory, nebo rodinnou (žádná kategorie nemá být nadřazena a všechny mají stejnou váhu)

-   Zpřístupnění občanům

-  Velikost cílové skupiny

-  Udržitelnost projektu

-  Zachování zeleně (např.:%)

-  Opravy, nebo údržba bez nároku na rozpočet Líšně výhodou

-  Nájemné

Jsou to kritéria, o kterých se domnívám, že by měli být zohledněny. Je však třeba vést diskuzi. Nepodlehnout zájmovým skupinám a nevytvářet nátlak na jakoukoliv stranu, nenadržovat a dosáhnout spravedlivého a maximálně srozumitelného rozhodnutí výhodného pro Líšeň a její občany.

2) Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Jsem otevřen debatě na jakékoliv téma týkající se Líšně. Stran debaty o využití prostor kolem Orlovny jsme přijali na zastupitelstvu předběžnou výzvu, aby všichni, kdo mají zájem o její využití, měli v dostatečném předstihu informace o nabídce uvolněných prostor a mohli zvážit, zda a jak by chtěli prostor využívat.

Také jsme poslali dopis všem příjemcům dotací z rozpočtu MČ Brno-Líšeň, ve kterém jsme je informovali o nabízených prostorách (nejen Orlovny) k případnému využití, a aby byla informace dostatečně známá mezi případnými zájemci (viz příloha).

Debatu podporujeme a požádali jsme o spolupráci při její organizaci Nadaci Partnerství, která má v této oblasti bohaté zkušenosti a je respektovaným partnerem.

Budu rád, pokud bude debata věcná a povede k hledání a nalezení kompromisu, protože jejím cílem nemá být „vítězství, či překřičení“ debatujících, ale hledání maximální výhody pro občany naší městské části.

Břetislav Štefan
starosta

ANO

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

Tak jako mezi všemi občany Líšně nemáme zatím jednoznačně vyhraněný názor. Mezi členy hnutí ANO jsou zastánci využití pro spolkovou činnost velkého množství menších skupin převážně zaměřených na kulturu, tak i zastánci využití líšeňskými fotbalisty, to jsou zatím uchazeči o kterých víme. Otázka je trochu matoucí, zpřístupnění pro širokou veřejnost může zajistit kterýkoliv z uživatelů. Pokud je to myšleno z hlediska jedinečnosti prostoru za Orlovnou, na to si musí udělat svůj názor každý z nás. Pro mne osobně je to pěkné místo, kterého by byla škoda, ale vždycky bude záležet na smysluplnosti využití tohoto prostoru pro určitý projekt.
Nesmíme zapomenout, že se může přihlásit k záměru využít nabízené prostory i někdo další a proto bude asi potřebné počkat si na úplný seznam konkrétních nabídek využití Orlovny.
Ještě jedna poznámka, význam tohoto místa se může změnit s postupným růstem osídlení části Líšně za Orlovnou směrem k Slatině. Nárůst počtu obyvatel této části Líšně by asi vyvolal větší potřebu po veřejném univerzálním využití prostor Orlovny.

2) Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

ANO

Ladislav Barták

KDU-ČSL

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

V dnešní době by se měla místa, kde ještě v Líšni zůstala aspoň minimální zeleň, chránit a bránit jejich zničení. Soukromé pozemky jsou stále hustěji zastavovány a z toho důvodu by se měla obec zasazovat o to, aby alespoň na obecních pozemcích zeleně neubývalo. Strom se vykácí velmi snadno a rychle, jeho růst ale trvá roky, stromy se sází až pro další generace. Ploch veřejné zeleně je ve staré Líšni minimum, navíc je v těsné blízkosti této zahrady mateřská školka, základní škola a předpokládá se velká výstavba na plochách směrem k Podolí. Zahrada u Orlovny by si podle mého názoru zasloužila využití jako prostor pro klidné posezení, případně pro konání nejrůznějších společenských akcí. Nutností je ale takový režim, který zajistí bezpečnost zahrady - tzn. minimálně správce, který bude zahradu uzavírat na noc. V ideálním případě by měla být zahrada využívaná tím, kdo naplní činností budovu, zahradu bude k této své činnosti využívat a zároveň umožní její využití veřejností.

2) Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Již před volbami v loňském roce jsem uváděla, že je podle mého názoru třeba otevřeně mluvit o využití nemovitostí, které má MČ ve své správě. Jedná se o obecní majetek, jehož přínos nemusí spočívat pouze v ekonomickém zisku pro obec, ale může přinášet také prospěch společenský. V případě Orlovny je otevřená, nezaujatá diskuze respektující odlišný názor potřebná ještě více z toho důvodu, že se nachází v blízkosti rozvojové lokality Líšně, kde je předpoklad další rozsáhlé výstavby a tím zvýšení počtu obyvatel v budoucnosti. Již jsme oslovili zástupce spolků podporovaných MČ s dotazem, jestli by měli zájem o využití této budovy pro svoji činnost, v říjnovém čísle Líšeňských novin bude zveřejněn článek o Orlovně a informace o záměru dalšího využití části této budovy z důvodu jejího brzkého uvolnění současným nájemcem.

Eliška Vondráčková
místostarostka MČ

TOP09

Na obě otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Řadu věcí se postupem let dostali v Líšni do téměř neřešitelné situace. „Výhodnost“ některým smluv, pronájmů, prodejů pozemků či budov byla při zpětném pohledu pro Líšeň a její občany naprosto nepochopitelná. Stále mně není jasné, proč se zahrada i Orlovna po revoluci nevrátily Orlu v Líšni. Slyším objektivní příčiny a důvody, které znějí, ale nerozumím jim. A pravdu se už asi nikdy nedovíme. Jsem si ale jistý, že P. Metod Hošek, který byl farář v Líšni a je považovaný za iniciátora vzniku Orla na Moravě a to dne 5. Července 1902 v Líšni, se musel obracet v hrobě.

Takže musíme vycházet se současného stavu budovy a jejího provozu

1)  Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

2)  Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Není mně moc jasné, za jakých podmínek a proč byla po roce 1989 tato zahrada pronajata a byl bych velmi rád, kdyby tato informace byla dostupná veřejnosti. Co se v zahradě za těch více než 15 let dělo a proč nebyla přístupná veřejnosti? A co se změnilo, že to teď jde? Od bývalých starostů a místostarostů bych moc rád slyšel, jaký měli se zahradou (a Orlovnou) krátkodobý a dlouhodobý záměr. Toto by mělo na veřejné diskuzi zaznít. Je třeba si též uvědomit, že pokud by Effeta nájem neukončila, tak by o zahradě „Líšeňská veřejnost“ nadále nic netušila. A zahrada by se využívala stejně jako dosud. Takže jsem jednoznačně pro otevření veřejné debaty na využití Orlovny včetně zahrady – ne jako řešení současné situace, ale jako dlouhodobý záměr. Rád bych především, aby byla Orlovna opravená – fasáda, střecha - abych už se nemusel denně stydět, když kolem Orlovny jezdím do práce. To považuji za naprostou prioritu.

Využití zahrady u Orlovny podle mého názoru souvisí s využitím vlastní Orlovny. Naši předci stavěli Orlovnu za peníze, které mezi sebou vybrali s nějakým cílem. Znárodňování = rozkrádání naplňování těchto cílů po dlouhá desetiletí komunistické diktatury přerušilo. Takže – jaké jsou vlastně cíle a poslání Orla dnes?

Prioritou činnosti Orla je především podpora sportu pro všechny. Cílem Orla výchova mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a ostatních aktivit. Cílem Orla není vychovávat mistry světa, cílem je věnovat se sportu, který podporuje kladné vlastnosti člověka - sportu, který je férový, ohlíží se na soupeře i spoluhráče. Orel chce dávat sportu smysl.

Tomuto účelu by opět podle mého názoru minimálně z pohledu „vyššího principu mravního“ měla Orlovna a její zahrada opět sloužit.

Orlovna ale není jediná budova, kterou Líšeň „vlastní“. Podobným prostorám patří i dělnický dům, Kotlanka a třeba i dlouhým pronájmem zdevastovaný dům na Ondráčkově.  Je zde i Sokolovna a Selesko. Všechny tyto prostory slouží veřejnosti. Takže si myslím, že nelze debatovat jen o zahradě či části Orlovny, ale o dlouhodobém záměru využití všech těchto prostor. Pevně věřím, že s koncepčními návrhy vzejdou z komisí RMČ, které jsou dnes složeny z odborníků. A já osobně budu velmi pozorně poslouchat doporučení Komise kultury a Komise sportovní.

Doufám jen, že naše finální rozhodnutí bude tak vizionářské a nadčasově úspěšné, jako bylo rozhodnutí P. Metoda Hošek a našich předků 5. Července 1902.   

Vlastimil Válek 

STAN

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

Jsme jednoznačně pro zachování zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a zejména jsme pro její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost. Obecní zahrada Orlovy je klidný přístav v uspěchaném světě, kde je možné si odpočinout a načerpat nové síly. Je to místo vhodné pro maminky s dětmi, studenty i seniory, kteří zde mohou trávit svůj volný čas. Asi každý, kdo v Líšni vyrůstal si pamatuje Orlovnu, a to ať již jako Kino Svět nebo v jejích dalších mnoha podobách. Myslíme si, že v průběhu doby si Orlovna prožila mnohé, ať již zabrání německým vojskem, které si v ní udělalo noclehárnu nebo později stáj pro koně či ještě mnohem pozdější kino. V obecní zahradě tak na nás dýchá kousek historie, který bychom měli mít možnost všichni užívat plnými doušky.

2) Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Veřejné debatě jsme jednoznačně otevřeni, a to proto, aby uvolněná část Orlovny našla správné využití, které bude nejvhodnější pro tuto stavbu i obyvatele Líšně a nadále mohla sloužit všem, jak nejlépe to bude možné.

Tereza Vašíčková

KSČM

1)  Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

K této otázce samostatně jen tolik, že mi není nic známo o nedávné rekonstrukci obecní zahrady Orlovny, protože to snad jen mohla být rekonstrukce ze strany Effety a tedy ne obecní zahrady. Více společně za obě otázky.

2)  Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Dle našeho mínění optimální řešení vyžaduje začít strategickou (dlouhodobou) vizí komplexního rozvoje Líšně. Z tohoto pohledu si dovedu představit následující:

Tak jako je náměstí Karla IV.  a jeho širší okolí (vč. oblasti konečné tramvaje a prostor zahrad za prolukou) veřejným prostorem stmelujícím "Staré" sídliště a tradiční uliční zástavbu, tak i  objekt Orlovny a její zahrady by mohl být součástí nového velkého veřejného prostoru, stmelujícím tradiční uliční zástavbu kolem ulic  Karolíny Světlé a Holzovy s "Novým" sídlištěm.

Jeho součástí by byl i veřejný park s velkými starými stromy a zákoutími (současná zahrada Effety), otevřený parčík se zahradní úpravou (dnešní venkovní prostor kol objektu depozitáře tramvají, ale i zrekonstruovaná vlaková stanice a přiléhající tradiční "Líšeňská farmářská   tržnice"  (dnes objekt muzea), (dnes objekt Effety) , tradiční  "Líšeňská hospoda" (dnešní Effeta) třeba i se "Starolíšeňským vlastivědným muzeem",  veřejně přístupná hřiště a prostory odděleně pro předškoláky (pískoviště) až po dospělé ve stylu venkovních regeneračních zařízení typu fit centra (dnešní prostor Stavebnin) a třeba také velká víceúčelová sportovní hala (dnes zanedbaný prostor bývalého vietnamského velkoskladu při ul. Bartákova).

Je jasné, že takovéto komplexní úvahy a plány mohly vznikat jako vize optimálního rozvoje Líšně za bývalého režimu, dnes jsme omezováni nejen penězi (to bylo vždy), ale zejména majetko-vlastnickými vztahy. Tudíž v dnešní době realistický  pohled je jen ten, který zohledňuje nákladnost realizace, tj. finanční možnosti veřejných rozpočtů a omezenost obecními pozemky a objekty.  A z toho pro nás vyplývá nezbytnost, znát odpověď na otázku  - Jaký  způsob  využití objektu Effety a zahrady  bude pro obec lacinější (finančně  méně  zatěžující? A takový je a bude i náš postoj k této problematice. 

 Daniel Borecký

ODS

1) Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

Přáli bychom si, aby se v uvolněné části Orlovny realizoval projekt, který umožní využití objektu pro co nejširší veřejnost. Měl by být ekonomicky životaschopný a umožnit přinejmenším udržování, ovšem nejlépe adekvátní rekonstrukci této významné líšeňské památky, abychom ji uchovali i budoucím generacím. Jak víme z odborných posudků, budova je ve špatném technickém stavu a bude vyžadovat náklady na opravy. A pro ODS je důležité i to, jaký bude mít výsledné řešení dopad na rozpočet městské části, tedy kolik prostředků budou líšeňští občané na Orlovnu do budoucna vynakládat.

Z navrhovaných projektů jsme zatím obeznámeni se dvěma. Líbí se nám nástin „Líšeňského domu“, protože podobné kulturní centrum ve Staré Líšni, které by doplňovalo nabídku "Dělňáku" a přibližovalo líšeňskou historii a kulturu občanům, by si Líšeň zasloužila. Na druhou stranu přesně nevíme, jak velká zahrada je pro takový projekt potřebná a jak velký zájem občanů o její využívání by si trvale udržovala – nota bene, když doposud veřejnosti přístupná nebyla. V současnosti se jeví jako jediná oáza klidu v této části Líšně, uprostřed sportovních, školských a provozních areálů, ovšem zde se musíme zamýšlet také nad dlouhodobější perspektivou. V oblasti Holzovy se plánuje velká výstavba, která variantně počítá i s centrálním parkem – nepřevzal by on funkci takové oázy? A v neposlední řadě se musí zvážit náklady na provozování zahrady jako veřejného prostoru – na každodenní údržbu, zajištění pořádku apod. Proto by bylo dobré tento projekt dále rozpracovat, abychom měli konkrétnější představu o jeho praktickém fungování.

Stejně tak ovšem podporujeme i snahu SK Líšeň vybudovat ve svém okolí fotbalovou halu, což je zcela legitimní zájem klubu na svém dalším rozvoji. Tuto snahu by obec měla podporovat, protože SK Líšeň nabízí sportovní vyžití mnoha místním dětem a dospělým a dělá dobré jméno obci. Navíc pomoci klubu s nalezením vhodných prostor se nám jeví jako smysluplnější způsob podpory než pouhé dotace na provoz. Možná by se však vhodné místo dalo najít i jinde poblíž areálu anebo by se mohla využít jen menší část zahrady, čímž by část zůstala zachována pro další obecně prospěšné účely a zejména ty dvě krásné „staleté“ lípy v blízkosti budovy.

Pokud by zůstalo jen u těchto dvou projektů, byli bychom nejraději, kdybychom mohli realizovat oba. Pokud to nebude možné, je pro nás rozhodující, který projekt má šanci přilákat zájem dostatečného počtu místních obyvatel, který je ekonomicky životaschopný a případně který z nich by se dal realizovat i jinde. Budeme muset brát v úvahu mnoho ohledů a rozhodování to nebude jednoduché. Nicméně ta debata je teprve na začátku a my se těšíme, jak se ty potenciální projekty budou dále rozvíjet.

2)  Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Samozřejmě, veřejná debata je základem pro odpovědné politické rozhodnutí.

Martin Příborský

Kategorie: 

Komentáře

Se zájmem jsem si přečetl v Líšeňský novinách informace o Orlovně a podle všeho je nejdále SK Líšeň. Líšeňské spolky se sice aktivují, ale ještě nepředložili žádnou studii! Proč areál nevyužívali už mnohem dříve? Co je vede k získání prostor? Jediní, kdo investovali byli fotbalisté. Podle všeho kontakty SK Líšeň povedou i k zafinancování smyslu plných oprav a vybudování smysluplného sportoviště, tzv. Hladišova památníku! Seč si mohu myslet cokoliv o fotbalistech, tak jasná a smysluplná vize tu je!
Zcela novou alternativou pro využití je pak vybudování kasina po přetažení zájemce z Podolí.
Mám pocit, že Líšeň by se měla přejmenovat na Kocourkov.........městská část už vytvořila plno projektů na papíře, nebo dokonce i zrealizovala, ale pak nic neudržuje.....jak příklad bych uvedl zcela vyhozené peníze za studii o Náměstí Karla IV., špatná údržba zeleně, to nemluvím o projektu "Jedlého lesa", či jak se to jmenovalo......stačí si projít tento web.
Vzpomeňme si co nám slibovali zvolení zástupci před volbami......všichni jsou stejní a zapomínají (i to nadějné BabišovskoVokřálovo ANO).....jen to koryto je zajímá!
Jsem rád, že se z Líšně stěhuji........a jen přeji těm co zde budou dále žít, aby měli větší štěstí na zastupitele

Rekultivace zahrady Orlovny proběhla v roce 2009, jednalo se převážně o odstranění dřevin, celkové srovnání plochy zahrady a nová výsadba trávníků. Celkové náklady na rekultivaci zahrady byly 60 000Kč - Effeta získala 20 000Kč z Nadace Veronika, ostatní peníze poskytla Effeta ze svého rozpočtu - 40 000 Kč. Od té doby se o zahradu pravidelně pečuje, takže je "jako nová", což dokazují fotografie Jany Raškové.

https://www.facebook.com/media/set/?set=oa.852569361493994&type=1

https://www.facebook.com/jana.raskova.9/media_set?set=a.1495211394139211.1073741833.100009510941588&type=3

https://www.facebook.com/groups/brno.lisen/permalink/924649440955895/

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.