Na obě otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Řadu věcí se postupem let dostali v Líšni do téměř neřešitelné situace. „Výhodnost“ některým smluv, pronájmů, prodejů pozemků či budov byla při zpětném pohledu pro Líšeň a její občany naprosto nepochopitelná. Stále mně není jasné, proč se zahrada i Orlovna po revoluci nevrátily Orlu v Líšni. Slyším objektivní příčiny a důvody, které znějí, ale nerozumím jim. A pravdu se už asi nikdy nedovíme. Jsem si ale jistý, že P. Metod Hošek, který byl farář v Líšni a je považovaný za iniciátora vzniku Orla na Moravě a to dne 5. Července 1902 v Líšni, se musel obracet v hrobě.

Takže musíme vycházet se současného stavu budovy a jejího provozu

1)  Jaký je Váš postoj k zachování nedávno zrekonstruované obecní zahrady Orlovny ve stávajícím stavu a její každodenní zpřístupnění pro širokou veřejnost?

2)  Jste otevření veřejné debatě na téma možností využití části Orlovny (která se uvolní po odchodu Effety)?

Není mně moc jasné, za jakých podmínek a proč byla po roce 1989 tato zahrada pronajata a byl bych velmi rád, kdyby tato informace byla dostupná veřejnosti. Co se v zahradě za těch více než 15 let dělo a proč nebyla přístupná veřejnosti? A co se změnilo, že to teď jde? Od bývalých starostů a místostarostů bych moc rád slyšel, jaký měli se zahradou (a Orlovnou) krátkodobý a dlouhodobý záměr. Toto by mělo na veřejné diskuzi zaznít. Je třeba si též uvědomit, že pokud by Effeta nájem neukončila, tak by o zahradě „Líšeňská veřejnost“ nadále nic netušila. A zahrada by se využívala stejně jako dosud. Takže jsem jednoznačně pro otevření veřejné debaty na využití Orlovny včetně zahrady – ne jako řešení současné situace, ale jako dlouhodobý záměr. Rád bych především, aby byla Orlovna opravená – fasáda, střecha - abych už se nemusel denně stydět, když kolem Orlovny jezdím do práce. To považuji za naprostou prioritu.

Využití zahrady u Orlovny podle mého názoru souvisí s využitím vlastní Orlovny. Naši předci stavěli Orlovnu za peníze, které mezi sebou vybrali s nějakým cílem. Znárodňování = rozkrádání naplňování těchto cílů po dlouhá desetiletí komunistické diktatury přerušilo. Takže – jaké jsou vlastně cíle a poslání Orla dnes?

Prioritou činnosti Orla je především podpora sportu pro všechny. Cílem Orla výchova mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a ostatních aktivit. Cílem Orla není vychovávat mistry světa, cílem je věnovat se sportu, který podporuje kladné vlastnosti člověka - sportu, který je férový, ohlíží se na soupeře i spoluhráče. Orel chce dávat sportu smysl.

Tomuto účelu by opět podle mého názoru minimálně z pohledu „vyššího principu mravního“ měla Orlovna a její zahrada opět sloužit.

Orlovna ale není jediná budova, kterou Líšeň „vlastní“. Podobným prostorám patří i dělnický dům, Kotlanka a třeba i dlouhým pronájmem zdevastovaný dům na Ondráčkově.  Je zde i Sokolovna a Selesko. Všechny tyto prostory slouží veřejnosti. Takže si myslím, že nelze debatovat jen o zahradě či části Orlovny, ale o dlouhodobém záměru využití všech těchto prostor. Pevně věřím, že s koncepčními návrhy vzejdou z komisí RMČ, které jsou dnes složeny z odborníků. A já osobně budu velmi pozorně poslouchat doporučení Komise kultury a Komise sportovní.

Doufám jen, že naše finální rozhodnutí bude tak vizionářské a nadčasově úspěšné, jako bylo rozhodnutí P. Metoda Hošek a našich předků 5. Července 1902.   

Vlastimil Válek