Dobrý den, musím říci, že já se chvílemi také cítím poněkud zmatena. Je to dáno tím, že nikdo z propagátorů rozprodeje obecního majetku nedefinoval podmínky, za kterých by chtěl majetek privatizovat, ani neřekl, jakým způsobem by stanovoval cenu. Zastávám názor, že privatizace obecních bytů není žádoucí. Stačí se podívat na počty lidí, kteří se hlásí do pořadníku se svými žádostmi o přidělení obecního bytu. Nikdo z nich by nikdy klíče od obecního bytu nedostal, pokud bychom byty rozprodali. Ze strany privatizacechtivých zaznívá argument, že obecní byty by měly sloužit jako záchranná síť pro sociálně slabé. Již jsme si zvykli, že funkci státu pomalu přebrala obec, takže nám možná toto sdělení ani nepřijde příliš divné. Ale poslanci již několik let mluví o tom, že by bylo vhodné přijmout zákon o sociálním bydlení. Mluví a stále mluví. Na tomto bodu tento důležitý zákon ustrnul. Brno absenci zákona řeší alespoň vyhláškou, která definuje sociální a startovací byt. Tímto bych tedy chtěla všechny privatizátory uklidnit, že tato forma bydlení v Brně již existuje. Pokud obec spravuje někdo schopný, kdo nedbá pouze o své osobní zájmy a nesnaží se naplnit si vlastní peněženku na úkor jím spravované obce, obecní majetek prosperuje. Pokud obec (potažmo stát) vede špatný hospodář, pro nějž je korupční jednání denním chlebem, je majetek obce špatně spravován. Nedomnívám se tedy, že je nutno vyměnit majitele, když majetek chátrá, ale je nutno vyměnit pouze správce. Popravdě si neumím představit rozumně uvažujícího majitele čehokoliv, co může poskytnout někomu jinému za úplatu do pronájmu, aby danou věc prodal pokud netrpí akutní finanční nouzí. Uvědomuje si totiž, že prodej je pouze jednorázovým ziskem, zatímco příjem z pronájmu je trvalý. Rozprodej obecních bytů by z dlouhodobého hlediska připravil Líšeň o zisk. A žádné obligace a dluhopisy nemohou případnou ztrátu nahradit, neboť nejsou schopny nabídnout takové zhodnocení. Přesto lidé bydlící v obecních bytech platí méně než lidé bydlící v pronájmu u soukromých majitelů. Odhlédneme-li od těchto ryze ekonomických parametrů, bylo by dobré si říci i to, že zajištění dostupného bydlení v obecních bytech považuji za jeden ze základních úkolů obce. A je pro mě stejně nezpochybnitelný jako zajištění mateřských a základních škol, parkovišť a zdravotní péče. Argument, že obecní byty slouží pouze omezené části obyvatel je v tomto kontextu naprosto lichý. Nikdo bezdětný nepotřebuje školu, nikdo s dospívajícími dětmi nevyžaduje tu mateřskou a nemotoristé netouží po parkovištích. A zde již záleží na tom, zda respektujeme pouze sami sebe (já v obecním bytě nebydlím = je tedy zbytečný), nebo nežijeme ve vákuu, ale jsme součástí společnosti. Za další důvod, proč jsem proti burze obecního majetku, považuji dlouhodobé zkušenosti z privatizace obecních bytů v Brně. Na nájemníky, kteří si nemohli privatizaci dovolit, byl vyvíjen mnohdy velmi silný nátlak. Právě ti, o kterých pan Talpa hovoří, že by měli být chráněni speciálním bydlením (sociálně slabí občané a senioři), na privatizaci doplatili nejvíce. Možná by bylo zajímavé podívat se na to, kolik osob, které původně byt privatizovali, v něm bydlí za rok, za dva a za pět let. Možná byste byla překvapena, že až polovina zprivatizovaných bytů do pěti let změní majitele. Pak tedy vyvstává otázka, komu má privatizace skutečně sloužit.

Vizte muj dodatecny prispevek z jiz zminene diskuze "Obecni hospodareni s obecnimi byty nemusi byt ztratove. Je vsak stale neefektivni(trzni najemne by zajistilo vyssi vynos) a nespravedlive(obec tak primo diskriminuje ty, kteri akceptovali trzni podminky a jsou v najmu nebo si na koupi bytu vzali hypoteku). Rec neni o jednotkach anebo malo desitkach, ale o stovkach bytu." Privatizace bytu je koncept. Vy tu na me tasite jiz otazky realizace. Jisteze nemam stejne informace jako urednik. Ovsem otazka vztahu Brna a jeho mestskych casti je resitelna na politicke urovni. Chodnik, po kterem chodim, byl mozna spolufinancovan vysledkem hospodareni s obecnimi byty, ktere je vsak, jak jsem jiz uvedl vyse, z principu neefektivni. Ze stejneho principu odmitam obecni podnikani. Komunalni a narodni politika jsou spojene nadoby. Nikde jsem nezminoval, ze by se mely utrzene penize utracet. Dokud se nesnizi celkova danova zatez, muze obec prebytky hospodareni konzervativne investovat (napr. statni dluhopisy). Nevidim duvod, aby se "usly zisk" podnikani obce nahrazoval. Proc ? Obec by nemela "generovat" zisk. Je-li tomu tak, mela by se okamzite snizit danova zatez obcanu.

Dobrý den. Ano vedla jsem Rudého draka. Možná si vzpomenete, že kritizoval práci nejen tehdejšího starosty za ODS, ale také místostarostů z ČSSD. Kritická slova jsem nikdy nemířila podle politické příslušnosti kritizovaného, ale podle jeho práce. S článkem pana Manolova mám trošku problém. Mám pocit, že již je to nějaký pátek, co redakční rada Líšeňských novin neotiskla článek pana Manolova. Možná je to náhoda, možná zlomyslnost, ale pan Manolov si na to vzpomenul právě několik dní před volbami. Ale nešť. Pokud někdo chce v září otisknout článek o špatné práci někoho, kdo byl již v srpnu odvolán, troufnu si článek za neaktuální označit. Dále pan Manolov zřejmě naráží na svou polemiku na téma kvality potravin u místních prodejců. Možná se mýlím, ale přesně takový druh článku patří na internet, kde je možné k němu vést bouřlivou debatu, což se také stalo a je to dobře. V tištěném periodiku by článek ztratil tento svůj zásadní půvab. Musím také dodat, že je mi líto, jak naježeně pan Manolov reaguje na negativní reakci na svůj zatím poslední článek na tomto webu. Na jednu stranu obdivuje Zbraslavské noviny za to, že nejsou jen souhlasné, ale sám vyžaduje pouze souhlas od svých čtenářů. To mě trošku mrzí. Jeho závěrečný infantilní pozdrav raději ponechám bez hodnocení.

Přeji Vám krásný dobrý den a děkuji za konstruktivní přístup. Definovat smysl Líšeňských novin, to je velice zajímavý podnět. Kdo by onen smysl měl definovat? Po širší diskuzi velmi pravděpodobně ZMČ. Souhlasím s Vámi, že Líšeňským novinám chybí koncepce. A rozhodně souhlasím i s debatou kolem jejich fungování. Jen mě trošinku překvapuje, že i když jste toto téma považovali za důležité, kandidátům do líšeňského ZMČ jste nepoložili otázku týkající se budoucnosti LN. Za sebe bych odpověděla, že bych nedala tak obrovský prostor školám. Na tuto prezentaci mohou sloužit školní noviny a weby. Na stránkách LN by se mělo určitě objevit více článků z „dění na radnici" a v Líšni. Budou-li Líšeňské noviny atraktivnější, zcela určitě si do nich najde cestu i kritika. Zřejmě nejsem sama, kdo nechce přispívat do školních novin. PS: Panu Novákovi jsem odpověděla výše.