Obecně bych řekla, že Líšeň je krásná městská část, ve které se hezky žije, ale vždy je co zlepšovat a právě v místě, kde jste rádi, a kde se cítíte dobře, vnímáte každé i drobné zlepšení jako obrovský přínos. Je třeba se dívat kolem sebe a vnímat, co obyvatele Líšně trápí. Nemusí to být zásadní věc, protože i maličkost Vám dokáže znepříjemnit den. Snažíme se vnímat Líšeň jako celek a všímat si každého problému, ať už drobnější komplikace v podobě absence peněžního bankomatu ve staré Líšni nebo podstatně větší problém spočívající ve stavu nádrží v Mariánském údolí, kde se většina z nás učila jako dítě plavat či bruslit. A to jsem samozřejmě vyzvedla jen dva problémy, které hodláme SPOLU zlepšit.

Prací v komunální politice jsem prozatím nedotčená, ale o to větší cítím motivaci a zapálení k tomu být v centru dění, kde je možné něco zlepšit, řešit problémy a přinášet nový svěží vítr do stávající komunální politiky. Tedy to, co by mohlo být vnímáno jako slabá stránka, já vnímám jako stránku silnou.

Od ukončení studií pracuji jako právník. Ve své praxi jsem se vždy zaměřovala na většinu právních odvětví, abych byla schopna orientovat se a pracovat napříč širokým spektrem právních oblastí. I toto bych mohla zužitkovat právě v komunální politice. Řekla bych, že práce je také vlastně jedním z mých koníčků, ale zálibu nacházím také v cestování, literatuře, kultuře a veřejném dění.

V rámci komunální politiky bych se chtěla zaměřit právě na zlepšení prostředí, které mají v Líšni všichni rádi, a to třeba právě již zmiňované Mariánské údolí, ale samozřejmě se nehodlám zaměřit pouze na jeden konkrétní problém, protože věci je nutno řešit komplexně.

Rozhodně je třeba naslouchat a pak společně hledat řešení a východiska. Motivovat občany k jejich aktivitám a současně jim poskytnou potřebnou součinnost a podporu, aby mohli své aktivity realizovat.