O víkendu 21.6 - 22.6. oslaví líšeňská kopaná 90 let. Více o akci se dočtete zde. Ucelené shrnutí historie líšeňské kopané připravil Michal Šebela.
90 let kopané v Líšni – část I.
V letošním roce si úspěšný fotbalový klub z Líšně připomíná 90 let od svého založení. U příležitosti tohoto výročí přineseme seriál o historii klubu. Věříme, že zaujme líšeňské rodačky a rodáky i fanynky a fanoušky našeho týmu. V prvním díle popíšeme začátky fotbalu v Líšni, rozvoj klubu mezi válkami a těžké válečné časy.
První zmínka o kopané v Líšni se datuje již z doby před 1. světovou válkou, tedy do let 1911 – 1914, kdy bylo v Líšni několik mladých studentů a dělníků, kteří se snažili tento sport prosadit. Hrávalo se zpravidla o prázdninách a aktivity těchto nadšenců ukončila 1. světová válka. Po jejím skončení se začaly v různých částech Líšně tvořit „uliční jedenáctky“, které mezi sebou sváděly urputné boje a vlastně se staly základem později založeného sportovního klubu. Tím památným datem bylo úterý 20. května 1924, kdy se v hostinci Viléma Slezáka uskutečnila zakládající schůze líšeňského klubu. V čele výboru stanul poštovní úředník Josef Hanzl, místopředsedou byl zvolen Josef Brzobohatý, jednatelem Bedřich Opletal, zapisovatelem Jan Studýnka, pokladníkem Emil Lingr a hospodářem Vladimír Svárovský. Na založení klubu, jeho zázemí a finance měli velký podíl politici, proto vedení pojmenovalo klub ČsS Líšeň - tedy Československý Socialista Líšeň. Díky politickému vyjednávání získal tým kopané své první hřiště – socialisté dohodli pronájem louky mezi sokolovnou a orlovnou v místech dnešní Holzovy ulice od velkostatkáře Belcrediho. Hřiště bylo se vší parádou otevřeno pět měsíců po založení klubu 12. října 1924 utkáním se sousedními Šlapanicemi. Zápasu předcházel průvod sportovců, v němž pochodovaly obě jedenáctky. Líšeňští v červených tílkách s bílým lemováním, modrých trenýrkách a černými štulpnami s bílým pruhem. Nechyběla ani kapela. V hlavním utkání vyhrála Líšně 7:2 čtyřmi brankami Hromka, dvěma Inocence Závodníka a jednou Františka. Závodníka. V předzápase druhých mužstev vyhrála opět Líšeň 2:0. Střelci Anderle a Sádlík. První mužstvo nastoupilo ve složení Milotínský – Kutnohorský, Ševčík – Hudec, Hnilica, Tmé – Brzobohatý, Fr. Závodník, I. Závodník, Hromek, Sehnal.
Klub se v následujících letech rozrůstal, měl tři mužstva i vlastní dorost. Dokonce i v době, kdy nastupovala hospodářská krize. V čele klubu stál tehdy po zesnulém Františku Šilarovi Stanislav Kozel, jenž svým vlivem a postavením pomohl fotbalistům z finančních problémů a přivedl do Líšně jako hrajícího trenéra populárního internacionála Antonína Laštovičku. V roce 1928 postoupilo mužstvo do I. B třídy, o osm let později do I. A třídy. To už byl klub spojený s Rudou hvězdou a DSK Sparta Líšeň a opustil místo pod křídly politické strany - hrál pod novým jménem SK Líšeň. Leč rozvoj netrval dlouho. V roce 1936 se musel stěhovat na jiné hřiště za rozestavěnou měšťankou. Po dalších dvou letech ztratil i další hřiště kvůli výstavbě Dětského domova.
Chod klubu poznamenala II. světová válka. Do ilegality odešli Josef Otisk, Jindřich Breicetl, Josef Kocourek. Aby se vyhnuli pracovní povinnosti v nacistické říši, odešli do Třebíče hráči Jaroslav Tmé a Miroslav Jaroš. V této nepříjemné době se členové více semkli na svém hřišti, kam chodily na fotbal i dvoutisícové návštěvy. Největší pak v roce 1942 na Český pohár s Baťou Zlín. Utkání, které skončilo po 115 minutách výhrou ligového soupeře 4:3, vidělo 5000 diváků. Klub na sklonku války sestoupil do I. B třídy. Koncem roku 1944 byly všechny soutěže zastaveny. Do osvobození v květnu1945 odehrál tým pouze jediný zápas s Maloměřicemi 2:5. Líšeň byla osvobozena 25. dubna 1945. V posledních válečných dnech zahynuli tragicky hráči Rudolf Anderle a Ludvík Švábenský, členové klubu Karel Melichárek a Metoděj Olšanský. Také hřiště bylo po náletech zničeno a musely se odstranit válečné škody.
90 let kopané v Líšni – část II.
V dalším díle seriálu o historii líšeňské kopané se vrátíme k období po 2. světové válce až k roku 1970. Tato etapa se vyznačovala střídáním dobrých a špatných let klubu i častými změnami názvu – ZKL, Sokol, Spartak. Odehrálo se tehdy taky jedno památné utkání, na které přišly tisíce diváků.
V poválečném období se rychle měnilo složení výboru i mužstva. Úprava hřiště probíhala za menší pomoci veřejnosti než dříve. Nebylo divu. Lidé pracovali na obnově svých rodinných domků, rovněž poznamenaných válečnými událostmi. Sportovní život v Líšni pak ovlivnily únorové události roku 1948. Akční výbory měly vliv na sestavování vedení klubu, v jehož čele se během krátké doby vystřídali tři funkcionáři. V dubnu 1948 došlo k zařazení klubu pod ZKL. Vedení líšeňské zbrojovky mělo jinou vizi. Spolupráce příliš neklapala. V roce 1951 se opět měnil název klubu na Spartak ZPS Líšeň. Pomoc ze strany závodu byla účinnější a sportovní výsledky klubu byly v té době na dobré úrovni. Výbor oddílu se rozhodl přenést veškerou organizační činnost do závodu. Dobré výsledky ovšem nepozvedly zájem o kopanou a tak byla promeškána, již schválená investice 150.000,- Kčs na výstavbu stadiónu.
Po postupu do krajského přeboru v roce 1953 přišlo kritické období a sportovní neúspěchy A mužstva se odrážely v práci výboru a také na návštěvách utkání. Hospodářská situace v klubu byla nezáviděníhodná a v hráčském kolektivu docházelo k nekázni a nedisciplinovanosti. U mužstva se vystřídalo během jednoho roku 6 trenérů! V jubilejním roce 1954 nastala stagnace v činnosti výboru. Příčiny lze hledat i v neujasněné koncepci celé tělovýchovy, kdy docházelo k častým reorganizacím. Závod tehdy přestal poskytovat klubu jakékoliv prostředky a výhody a oddíl kopané se osamostatnil. Z vedení TJ Spartak ZPS Líšeň putoval na vedoucí orgány dokonce návrh na likvidaci fotbalového oddílu. Trosky vedení fotbalového oddílu se snažily situaci zachránit pořádáním plesů a kulturních akcí. Navázala se spolupráce s JZD. Zvratem v činnosti oddílu byl rok 1958, který se stal mezníkem nového vzestupu líšeňské kopané. Dobré výsledky a předvedená hra otevřely cestu do krajského přeboru. Návštěvy zápasů na líšeňském stadionu jsou nejvyšší z celého přeboru a do oddílu se vracejí bývalí příznivci. V jubilejním 40. roku činnosti 1964 se mužstvo opět pokoušelo o postup do II. ligy. Po podzimu bylo s 22 body druhé o bod zpět za ZKL. Vzájemnému podzimnímu duelu v Líšni přihlíželo 6213 diváků! Domácí vyhráli 2:1. Dobře rozehranou partii však na jaře mužstvo neudrželo a tak postup o jediný bod Líšni utekl.
Místo oslav 40. výročí se líšeňský fotbal znovu propadl do krize. Byla způsobena odchodem starších a spolehlivých hráčů, klesaly návštěvy na utkáních a oddíl se dostával do finanční tísně. Vše trvalo naštěstí jen rok. V novém ročníku se Líšeň řadila opět mezi nejlepší v kraji a vyhrála putovní pohár Jihomoravského kraje. V té době oddíl nezanedbával ani společensko-kulturní činnost a pořádal plesy a večírky, ze kterých plynuly do pokladny klubu potřebné finance. Vlastní hospodářská činnost vynesla příjem 147.699,- Kčs. Fotbalisté děkovali i za docela malé příspěvky na činnost. Československá strana socialistická darovala 300,- Kčs, ČSL pak 250,- Kčs. Překonalo je pěvecké sdružení pětistovkou.
90 let kopané v Líšni – část III.
Třetí pokračování mapování historie fotbalového klubu SK Líšeň nás provede mizérií 70. let, obdobím 80. let, které naznačilo lepší budoucnost, porevolučními roky a přelomem tisíciletí, kdy se razantně změnila nejen politická situace, ale také směřování líšeňského fotbalového klubu. Výčet skončíme tentokrát slavnými roky 2007 a 2009. Čím byly výjimečné? Čtěte, prosím.
Oddíl žije v 70. letech ve svízelných podmínkách odkázaný sám na sebe a hlavní příjem je ze vstupného na jednotlivá utkání, ze sběru železného šrotu a z pořádání tradičního plesu. Naštěstí obětavost tehdejších funkcionářů udržuje oddíl při životě. Bohužel se nepodařilo zachránit župní přebor a tehdy Spartak Líšeň sestoupil do 1.A třídy. Mužstvo hraje o záchranu a trápí ho především nedisciplinovanost vlastních hráčů, kteří jsou v zápasech často vylučováni. Podzimní část proto končí na posledním místě tabulky, bez jediného vítězství a s body jen za 4 remízy! V roce 1977 mužstvo sestupuje do 1.B třídy a o rok později dokonce do Městského přeboru – mizérie dosahuje vrcholu.
Další dekáda je ve znamení pokračujících nevyrovnaných výkonů A mužstva, ale mimoto začíná přebudovávání sportovního areálu za nezměrného úsilí vedení klubu a dobrovolníků. Příslibem do budoucna se ukazuje mládež. V tomto období se také zlepšila morálka a oddíl byl zařazen v roce 1980 dokonce do soutěže o titul „Vzorný oddíl“! Pak A tým postupuje do 1.B třídy, aby z ní po pěti letech spadl zpět do městského přeboru. V jubilejním roce 1984 udělal výboru a příznivcům líšeňské kopané největší radost dorostenecký tým, který postoupil do krajské soutěže. Vůbec práce s mládeží v Líšni nabírá zlepšující se tendenci. Výbor kopané pracuje v té době jen v 7 lidech a veškerá tíha odpovědnosti leží jen na těchto obětavcích. Přesto se daří i díky stovkám brigádnických hodin členů oddílu zvelebovat areál Spartaku Líšeň: oprava střechy, vymalování kabin, nátěry oken a dveří, instalace nové vstupní brány do areálu, náročná plynofikace kabin, oprava zábradlí kolem hrací plochy, nové podlahy v kabinách, zahájení přestavby skladu Geodezie na klubovnu, vybudování chodníku od vstupní brány po kabiny. Největší příjem byl tradičně z uspořádaného fotbalového plesu a dotací z ČSTV.
Výčet oprav a investic by byl za 90. léta a první dekádu nového tisíciletí snad ještě rozsáhlejší. Jen to nejdůležitější, co se povedlo: travnaté hlavní hřiště se systémem zavlažování, rezervní hřiště s umělou trávou a osvětlením, tribuna na hlavním hřišti (bohužel, kvůli ekonomické krizi v roce 2008 nemohla být zatím dokončena podle představ oddílu), rekonstrukce bývalého kina Svět na hřiště s umělou trávou a kabinami, dobudování restaurace se zahrádkou. Všechno to tehdy začalo osamostatněním v roce 1991, kdy byl bezplatně pronajat pozemek na náhradní hřiště SK Líšeň. Spolupráce s rodinou Belcredi tehdy započala novou éru líšeňské kopané. Klub začal mnohem víc spolupracovat s vedením městské části, hejtmanstvím a samozřejmě sponzory. Všichni mají zásluhu na obrovském rozvoji areálu SK Líšeň, který šel naštěstí ruku v ruce se sportovními úspěchy. Vedení Líšně navázalo úzkou spolupráci s 1. FC Boby Brno a Sokolem Podolí. Systematická práce s mládeží nese ovoce. Muži A nezadržitelně postupují až do divize a přichází památný 11. říjen 2007. Zadařilo se v poháru ČMFS a do Líšně přijel účastník Ligy mistrů a mistr ligy Slavia Praha. Líšeň v nezapomenutelném zápase 3. kola poháru velkoklub z Prahy porazila 4:3 před rekordní návštěvou 2200 diváků! Hráči pak o dva roky později dali klubu ten nejhezčí dárek k 85. výročí – postup do MSFL.
90 let kopané v Líšni – část IV.
Závěrečný díl seriálu o historii kopané v Líšni věnujeme posledním 5 rokům fungování klubu SK Líšeň. Období let 2009 – 2014 charakterizuje nejlépe jediné slovo – stabilita. V období ekonomické krize a zvyšující se sportovní konkurence je právě udržení hospodářské a herní rovnováhy velmi cennou devizou do budoucna.
Minule jsme se loučili velkým sportovním úspěchem SK Líšeň – jubilejní rok 2009 orámoval postup A mužstva do třetí nejvyšší soutěže v Česku Moravskoslezské fotbalové ligy. Během tří sezón v MSFL se u týmu vystřídali tři trenéři: Róbert Kafka, Zbyněk Zbořil a Oldřich Janusicza. Od podzimu 2012 hraje SK Líšeň úspěšně divizi pod vedením Bohumila Smrčka, se kterým krátce před oslavami 90 let kopané v Líšni ukončil SK spolupráci.
Líšeňský fotbalový klub klade velký důraz na práci s mládeží. Pan Josef Hudec každý rok zajišťuje nábor nových hráčů ve věku kolem 6 let. Naučí tyto hráče fotbalovým základům, zformuje vedení mužstva a po roce této přípravy jsou zařazeni jako nejmladší soutěžní přípravka. Tím je dosažena kontinuita a každý ročník v mládežnické kategorii má své družstvo hrající soutěže. Mimoto probíhá příprava fotbalistů v rámci sportovních tříd na ZŠ Novolíšeňská. V současnosti má SK Líšeň 2 náborové týmy, 2 předpřípravky a 12 týmů přípravek a žáků, které hrají městské a ligu žáků, nejvyšší soutěž v ČR. V roce 2013 se podařilo pronajmout bývalý jezdecký areál v Mariánské údolí od rodiny Belcredi a začít budovat líšeňské TCM - Tréninkové centrum mládeže. V roce 2013 zde trénovaly přípravky, vybudovalo se oplocení a za finanční podpory Jihomoravského kraje se z tribuny vybudovaly tři kabiny. Díky péči pana Bednáře se z louky podařilo častým sečením přiblížit původní parkúr povrchu fotbalového hřiště. Radnice MČ koupila mladým fotbalovým nadějím bezpečností branky a na menší části plochy byl zaset nový trávník. Vedení klubu podalo žádosti o přidělení středisek mládeže jak v dorostu, tak žáků. V roce 2013 SK Líšeň obdržela statut komise mládeže FAČR – středisko SpSM pro žáky.
Investice do TCM ale nebyly jediné. Díky sponzorům a dalším dotacím od radnice, města i kraje se podařily opravy v orlovně – vybudování zázemí pro trenéry, zřízení kabiny A a B mužstva, výměna oken, vybudování kabiny se sprchami pro dorost.
Líšeňský fotbal si za 90 let své existence prošel skutečně vším. Zažil excelentní úspěchy, ohromná zklamání, slavné postupy i hořká zklamání z pádů. Několikrát hrozil klubu zánik nebo krach, ale naštěstí díky nezměrnému úsilí sportovců a jejich vedení dokráčel do dnešních dnů ekonomické stability, výrazného rozvoje areálu a slibných plánů do budoucna. Součástí velké rodiny SK Líšeň jsou i tři futsalové celky, družstvo seniorů a na první tréninky chodí nadšené fotbalistky SK Líšeň. Všem držíme palce a přejeme co nejvíce sportovních úspěchů, aby v Líšni vydržel DOBRÝ FOTBAL V BRNĚ!
Á propos...příznivce líšeňské kopané zveme na Farmářské trhy 14. června v ulici Jírova, nad podzemní částí tramvaje. Bude tam umístěn stánek s náborem mladých fotbalistů a fotbalistek a prohlédnout si můžete informační tabla o historii SK Líšeň, případně zakoupit suvenýry SK.
Michal Šebela
( Text vyšel i v Líšeňských novinách)
Kategorie: