Možná už od poloviny 17. století stojí v místě dnešní Trnkovy ulice boží muka. Nacházejí se na kraji parku, který býval přibližně od konce 18. do poloviny 20. století hřbitovem. Mají podobu čtyřbokého zděného hranolu usazeného na nízkém soklu. Hlavice s výklenky je oddělena římsou a završena netypickou stupňovitou stříškou s kovovým křížkem na vrcholu.

Podle pověsti byla postavena nad hrobem důstojníka švédského vojska, které v létě roku 1645 neúspěšně obléhalo město Brno. O zraněného vojáka se měla v Líšni starat dvacetiletá Marie, dcera jednoho z líšeňských kupců. Navzdory jazykové bariéře se oba mladí lidé zamilovali. Romantický vztah měl však brzy tragický konec. Když švédské vojsko přes Líšeň táhlo od Brna, na nedalekém vrchu, kde stávala šibenice, pohřbívalo padlé. Mladý důstojník, údajně již téměř uzdravený, uviděl mezi pochovávanými svého bratra a s výkřikem se zhroutil k zemi. Už mu nebylo pomoci. Nešťastná Marie pak vyprosila na svém otci, aby na místě, kde byl její milý pohřben, nechal vystavět boží muka.

Pro starobylý původ těchto božích muk nesvědčí však jen pověst, které můžeme či nemusíme věřit, ale také jejich původní vzhled, který nám ukazuje fotografie z archivu Národního památkového ústavu. Jak vidíme, ještě ve 40. letech 20. století měla boží muka původní, nepravidelnou ručně hlazenou omítku, jejíž použití v pozdějším období již nebylo obvyklé. Tento zajímavý "organický" vzhled však bohužel vzal za své při pozdějších opravách, které autentickou podobu nahradily geometrickou pravidelností.

Vilém Walter