Trať byla vybudována začátkem minulého století. První vlak byl slavnostně přivítán na nádraží v Líšni 16.7.1905. Trasa vedla z Brna Černovic a měřila něco přes 6 km.

Již v roce 1907 bylo přepraveno na 337.000 osob.

V roce 1911 se připravovalo prodloužení dráhy z Líšně do Jednovnic.  Původní projekt počítal s tím, že ke spojovacímu nádraží v Líšni by byla přistavěna třetí kolej. Na  tu by se napojila nová trať, která by obloukem přeťala silnici na Brno a  dále měla pokračovat směrem k Ubci. (To byla vesnice, která sousedila těsně s obcí Ochoz u Brna). Další zastávkou pro osobní dopravu měla být stanice Křtiny. Následovala vodárenská stanice Křtiny. (Cca na polovině cesty mezi obcí Křtiny - Jednovnice). Konečná stanice byla naprojektovaná cca 2km před samotnou obcí Jednovnice. Délka této varianty byla 21km.

O změnu projektu požádali zástupci obcí Podolí, Bedřichovic, Velatic, Tvarožné, Sivic, Pozořic, Horákova a Mokré. Tato varianta žádalo vytvoření spojení přes Podolí, Mokrou a Horákov do Ubce.

Ke stavbě dráhy do Jedovnic nikdy nedošlo. Projekt v tichosti zapadl, jako mnoho jemu podobných projektů v zapomnění.

V roce 1943 byla celá trať elektrifikována, ale až do roku 1947 si trať udržela charakter tratě s parním provozem. Provoz na trati do Líšně byl ukončen 4.10.1964. Trať byla zkrácena a dnes končí na Stránské skále. V roce 1973 byl úsek Stránská skála - Líšeň převeden pod Technické muzeum v Brně.

Stanice v Líšni měla původně dvě koleje, až v roce 1950 byla přistavěna třetí kolej. Dnes je z původní zástavby možno zahlédnout budovu nádraží. Ráz okolí stanice byl změněn a přestavěn na muzeum. Původní nádraží končilo přímo proti škole na ul. Holzové, dnes na pozemku stavebnin.

Lokomotivy jezdící na trati měly krom identifikačního čísla i jména. Nejslavnější byla lokomotiva s názvem Caroline.

Trať měla po dobu své existence bohužel i černé dny.

Dne 11.11.1923 v 7 hod. měli železniční zřízenci před cihelnou Blecredi vyprázdnit odstavené vagóny s uhlím. Svévolně se rozhodli, že si vagóny přesunou výhodněji pro vykládku. Jeden z vagónu se přitom nekontrolovatelně rozjel směrem ke Stránské skále. V ostré zatáčce u Stránské skály si strojvedoucí všimnul uvolněného vagónu, který se řítil na soupravu. Ve snaze zabránit neštěstí přidal na rychlosti. Doufal, že vagón plný uhlí v zatáčce vykolejí. Bohužel se tak nestalo.  Někteří cestující začali z jedoucí soupravy vyskakovat. Ti co ve vlaku zůstali, se snažili připravit na náraz. Vagón do soupravy narazil na rovné části trati pod Stránskou skálou. Nehoda měla velice zlou bilanci, krom velkého množství poraněných došlo i k usmrcení p.Kalové a na následky zranění v nemocnici podlehl p.Tioka.

Vstup do galerie

Zdroje:

ŽELEZNIČNÍ TRAŤ BRNO-LÍŠEŇ RNDr. J. Klapka CSc.

PROJEKTOVANÉ PRODLOUŽENÍ LÍŠEŇSKÉ DRÁHY DO JEDOVNIC PhDr.P.Novák

SVATÝ JAN TO VŠE VIDĚL Jiřina a Ludvík Belcredi