Líšeňský kostel na náměstí Karla IV je zřejmě nejstarší stavbou současné Líšně. I když se několikrát přestavoval a dokonce málem shořel, zachovala se stavba až do současnosti. V našem článku se Vás pokusíme provést historií této stavby.

Spolehlivě ověřenou a doloženou zprávou o existenci líšeňského kostela je zpráva datována 23.února 1306, ve které olomoucký biskup Jan mimo jiné uděluje příjmy dómskému scholastikovi ve formě desátků z líšeňského kostela. Kdy byl ale původně kostel doopravdy postaven, není písemně doloženo. Pravděpodobným zakladatelem kostela byl Gerhard ze Zbraslavi, který původně románskou svatyni zasvětil v druhé polovině 13.století svatému Jiljí.

Svatý Jiljí byl poustevník a mnich, který žil asi v období 640 – 710 (některé zdroje uvádí rok úmrtí 720) po Kristu. Podle legendy se narodil v řeckých Aténách bohatým rodičům a byl znám svou mimořádnou dobročinností. Po smrti rodičů rozdal veškerý majetek a odjel do Francie, kde se mu dostalo vzdělání. Svůj život zasvětil Bohu a jako poustevník žil v jeskyni, kde se živil mlékem ochočené laně. Podle legendy se traduje, že panovník Vamba se jedno dne vydal na lov v okolí jeskyně obývané Jiljím. Při honu vystřelil šíp po ochočené lani, která se před lovci schovala k Jiljímu a postřelil jej. Král si poustevníka oblíbil a na místě, kde jej postřelil, nechal vystavět klášter, jehož se stal Jiljí opatem.

Svátek svatý má Jiljí 1. září. Je označován za patrona kojení a kojících matek, tělesně postižených, žebráků, lesů, kovářů. Poskytuje přímluvu v případech epilepsie, rakoviny, duševních chorob, ženské neplodnosti a nočních můr. Atributy svatého Jiljí jsou laň a šíp v různých podobách. Skoro vždy je vyobrazen v benediktinském opatském rouchu. Někdy má u sebe vyobrazeny atributy knihu a hůl.

Kostel má středověké jádro. V době románské zde stál malý kostelík. V průběhu 14 století proběhla gotická přestavba kostela, který byl do té doby spravován ze Šlapanic. V této době byla zřízena i fara v Líšni. Přestavba zahrnovala přístavbu věže, jejich architektonické podoby jsou ve spodní části zachovány dodnes. Jedná se především o nárožní kvádry, římsu, ostění oken. V této podobě zůstal až do stavebních úprav provedených Hynkem Bořitou z Budče v období 1609-1614.

Hynek Bořita z Budče rozšířil kostel směrem k východu (k zámku). Do lodi byla vestavěna tribuna a na jižní straně presbytáře (sm. restaurace u Libušky) byla vybudována hranolová předsíň s oratoří v prvním patře. V tomto období asi byla vybudována i hrobka, která je dodnes pod kostelem. Byla nalezena při opravách v 19.století. Podle neověřených zdrojů, spíše z lidového vyprávění se tvrdí, že hrobka je klenutého charakteru s nosnými sloupy. Vstup do hrobky symbolicky charakterizuje zřejmě jinak posazené mramorové dláždění podlahy při jižním vstupu do kostela. Hrobka se podle všeho nachází pod kůrem v ose hlavního oltáře a kaple Panny Marie. Další upomínkou na Hynka Bořitu z Budče a jeho manželku Marii je kolorovaná deska s aliančním erbem manželů. Ze stejného kamene i stejného datování je křtitelnice se sochou Jana Křtitele, kterou manželé věnovali kostelu kolem roku 1614. Křtitelnice je součástí kostela dodnes.

Další přestavbou kostela bylo období mezi lety 1718-1719, kdy byl majitelem panství Johan Kryštof z Freienfelsu. (Vybudoval i zámeckou zahradu, ve které stojí mimo jiné i vítězný strom roku 2009. (Článek a video naleznete zde). Byl prolomen nový vstup ve věži (západní strana kostela) a došlo ke spojení přes starou sákristii s lodí kostela. Věž byla nadstavěna o korunovou římsu, byla prolomena nová okna a stará zvětšena. V roce 1728 byly zakoupeny hodiny na kostelní věž a v roce 1730 byla přistavěna kaple svatého Kříže v severrní části kostela (sm. obchodní centrum).

Druhá polovina 18.století a začátek 19.století byl pro kostel obdobím různých pohrom a neštěstí. Na velikonoce roku 1784 byl kostel vykraden a byly odcizeny všechny monstrance, kalichy a jiné cenné vybavení kostela. K podobnému vyloupení kostela došlo i v roce 1805 francouzským vojskem, které při bitvě u Slavkova objevilo ukryté cenné věci v místnosti za varhany na kůru.

Dne 17. 5. 1794 vypukl v Líšni rozsáhlý požár, při kterém shořelo mnoho domů a částečně vyhořel i kostel. Požár byl tak rozsáhlý, že z kostelní věže se zřítily čtyři zvony a byly zničeny i hodiny. Po požáru se počítalo s obnovou barokní střechy, ale v roce 1795 došlo jen ke snížení věže a provizornímu zastřešení kostela. Jak autoři knihy Svatý Ján to vše viděl píší na straně 121: „ … provizorní zastřešení se zachovalo až do dnešních dnů a zřejmě již nikdo neví, že se jedná o poslední připomínku velkého líšeňského požáru“.

Další rozsáhlou změnou kostel prošel za Eduarda Belcrediho. V roce 1826 byla přistavěna sanktusní věžička, která v roce 2007 prošla rekonstrukcí. (Fotografie z věžičky na Líšeň naleznete zde.) V roce 1883 došlo k výměně cihlové dlažby za kamennou. Došlo i k přidání oken a úprava terénu kolem kostela. V roce 1895 se Ludvík Belcredi rozhodl kostel rozšířit. Pamětní desku s označením původní délky kostela naleznete u sochy svatého Antonína Paduánského na pravé straně lodi. Kostel byl uzavřen presbytářem s půlkruhovým závěrem, k němuž byla přistavěna v levé části belcrediovská oratoř, zprava sákristie, která se využívá ke svému účelu dodnes. Kaple svatého Kříže byla na výšku předělena a takto zůstala dodnes. I když strop kaple je zajímavě vymalován. Předělením vznikla kaple Panny Marie. Tato rozsáhlá stavební úprava počítala i s rozšířením kostela do boku, ale k této úpravě nedošlo. Následně došlo k instalaci nových věžních hodin.

Vybavení kostela podléhalo neustálým změnám. Některé prameny hovoří o hlavním oltáři s obrazem sv.Jiljí a dvěma bočními oltáři. Před rekonstrukcí v roce 1993 byl kostel vybaven jedním hlavním oltářem a dvěma postraními. V centru hlavního oltáře stávala socha Ježíše Krista. Na pravé straně kostela u kněžiště byla kazatelna. Vše bylo odstraněno při úpravách v roce 1993 a přidána vitráž bočních oken s námětem Posledního soudu od akademického malíře J. Jemelky. Místo hlavního oltáře byl vybudován sloup se svatostánkem a došlo k předláždění podlahy.

V posledních letech došlo k výměně střešní krytiny a k výměně stroje kostelních hodin, které se v roce 2009 zastavili a stroj už nebylo možné opravit. Dalšími kroky rekonstrukcí prošel i obraz Panny Marie v kostele, křížů kolem kostela.

Fotogalerii líšeňského kostela naleznete zde.

Zdroje:

Jiřina a Ludvík Blecredi, Svatý Jan to vše viděl, Brno 2006
PhDr. Josef Trávníček, Farní kostel sv.Jiljí v Brně-Líšni
Internetové stránky WIKIPEDIE