Pohrdáme jimi, rozčilují nás, máme z nich strach, štítíme se, přehlížíme je, cítíme se bezradní, chtěli bychom pomoci a možná i pomáháme … můžeme zaujímat různé postoje.
S přicházející zimou zde pro vás máme několik informací, které je užitečné znát.
Bezdomovectví není nic tak úplně nového, tento fenomén je s námi už několik století. V prostředí bohatého města 21. století však působí velmi chudí lidé nepatřičně a dle průzkumů těchto lidí u nás přibývá. Podle kvalifikovaných odhadů v ČR postihuje zjevné bezdomovectví okolo 0,3-0,4% populace. V Brně bylo v loňském roce spočítáno minimálně 1.354 osob zjevně bez domova, z toho bylo 72% mužů.
      Bezdomovectví předně souvisí s chybějícími mezilidskými vztahy a přirozenými rodinnými vazbami. Často je na počátku rozpad rodiny, nefunkční rodina nebo dětství strávené v ústavní výchově. Významná část bezdomovců také trpí nějakým duševním onemocněním. Mimo zjevný život „na ulici“, v provizoriích nebo v azylových zařízeních existuje i skryté, potenciální bezdomovectví dalšího množství lidí, kteří se pohybují někde na hraně. V našem společenském uspořádání se problém bezdomovství týká v podstatě každého z nás a týká se nás i v Líšni.
       Zvláště ohroženou skupinou jsou mladí lidé, kteří nemají zázemí, vzdělání a zkušenosti, a kteří mohou rychle spadnout do spirály od nezaměstnanosti, finanční tísně, předlužení, ztráty bydlení, závislostí až třeba k trestné činnosti. Někdy je pak těžké rozlišit, co je příčina a co následek. Problémy se nabalují až do stavu, kdy už je nelze vlastními silami zvládat. Bezdomovectví není jen materiální nedostatek, působí destruktivně na celou osobnost. U takto postiženého člověka dochází k psychickému strádání, izolovanosti, ztrátě sebedůvěry a sebeúcty, nezřídka k alkoholovým „útěkům do zapomnění“ a nastupuje rezignace a apatie. Proto je tak těžké vrátit se zpět. Rozhodně nelze říci, že by si někdo takový život vybral a pak v něm rád setrvával. 
      Nejlepším prostředkem proti extrémní chudobě je včas ji předcházet. Zásadními prostředky je možnost zaměstnání, finančně dostupné trvalé bydlení a podpora rodin. Dále pomáhá odborné sociální poradenství a terapie, kurzy finanční gramotnosti nebo speciální programy pro osoby vycházející z výchovných a nápravných zařízení. Bohužel ale neexistuje žádné rychlé, jednoduché a trvalé řešení bezdomovectví. Zapotřebí je jistě snaha samotného sociálně vyloučeného člověka, ale bez dlouhodobé odborné sociální terapie a podané pomocné ruky většinové společnosti to nepůjde.

Jak může pomoci běžný člověk?
Můžeme k bezdomovcům pozměnit svůj postoj tak, aby více odpovídal skutečnosti. Měli bychom se k nim chovat jako k lidem, kteří přes veškerou bídu stále mají svoji lidskou důstojnost a něco od nich očekáváme. Měli bychom vědět, že jsou v Brně organizace, které se zabývají odbornou pomocí sociálně vyloučeným osobám a případně na ně dát doporučení. Můžeme tyto organizace finančně, materiálně či jinak podpořit, případně věnovat potřebné věci do tzv. šatníků těchto organizací. Můžeme cíleně kupovat výrobky a služby sociálních firem a chráněných dílen, které zaměstnávají zdravotně či sociálně znevýhodněné. Není příliš vhodné dávat těmto lidem přímo jen jídlo nebo peníze, protože je to pouze chvilková záplata dlouhodobějšího a hlubšího problému. Pokud se setkáme s někým, kdo je v bezprostředním ohrožení zdraví a života, pak je namístě pomoci nebo přivolat pomoc policie nebo rychlou zdravotní pomoc.

Odbornou pomoc například poskytují:
Oddělení sociální prevence a pomoci Magistrátu města Brna, dočasně ul. Jezuitská 1, www.brno.cz
Armáda spásy, ul. Mlýnská 25 a Staňkova 4, www.armadaspasy.cz
Diecézní charita Brno, ul. Žižkova 3 a tř. Kpt. Jaroše 9, http://dchb.charita.cz

Podle portálu www.socialni-vylouceni.cz  zpracovala Mgr. Edita Kremláčková
Komise sociální, zdravotní a rodinné politiky při RMČ
komise.socialni@brno-lisen.cz