Oznamujeme veleváženému líšeňskému publiku, sousedkám a sousedům, že DIVADLO LÍŠEŇ právě slaví dvacet let svého tvůrčího života!
Přijďte to s námi oslavit - hrajeme v průběhu celého léta pod starými lipami v Zahradě Orlovny, která se stala naší letní scénou.

Divadlo Líšeň se zrodilo v Brně-Líšni na sklonku minulého století jako nezávislý profesionální soubor. Kromě účinkování v Líšni divadlo hraje v centru Brna - v současnosti ve sklepní scéně CED (Centra experimentálního divadla) a pořádá Festival ve věznici na Cejlu (O minulosti a budoucnosti naší svobody).
Divadlo také procestovalo skrz naskrz celou republiku, hrálo v šestnácti zemích Evropy a nashromáždilo řadu ocenění zmezinárodních festivalů. Za dlouhých dvacet let uvedlo na dva tisíce vlastních představení, dílen a besed. Dalších několik set uměleckých produkcí - divadelních, hudebních, výtvarnýchdivadlo pozvalo a uvedlo v rámci festivalů, které pořádá od roku 1999.

Divadlo Líšeň, které je jediným profesionálním brněnským divadlem sídlícím na periferii Brna, funguje díky finanční podpoře Města Brna a ÚMČ Brno-Líšeň a také díky zázemí v pronajatých prostorách na Ondráčkově ulici – v bývalé hospodě U Hejlů. Zde vymýšlíme, vytváříme, zkoušíme, opravujeme a skladujeme náš divadelní "vercajk" a vyrážíme odsud na štace blízké i daleké. Toto zázemí je pro nás velmi důležité a jsme rádi, že můžeme sídlit v Líšni a uskutečňovat myšlenku,s níž jsme divadlo zakládali - tvůrčím způsobem rozvíjet prostor, který jsme si zvolili k životu.

Naše působení v Líšni začalo, když jsme se s mým mužem Luďkem Vémolou přistěhovali do staré Líšně. Prvním naším viditelným počinem byla "záchrana Dělňáku". Líšeňská radnice tehdy nenašla pro mnoho let chátrající objekt využití a tak byl prakticky odsouzen k demolici. To inspirovalo členy a sympatizanty vznikajícího divadla k zorganizování prvního ročníku Festivalu divadla Líšeň - Probuzení ze sutin v roce 1999.  Divadlo svým festivalem problém Dělňáku zviditelnilo v celobrněnských médiích a zahájilo veřejnou debatu nejen mezi zdmi bývalého věhlasného kulturního stánku, ale i po hospodách, ulicích a samozřejmě i na radnici. Nakonec (ovšem těsně) přijali líšeňští zastupitelé myšlenku opravit Dělňáka navrátit jej jeho původnímu účelu, kterým bylo vytvořit zázemí pro rozvoj místních kulturních organizací i líšeňského společenského života.

Ze spontánní "záchranářské" akce se rozvinula tradice festivalů. Od roku 1999 hrajeme či pořádáme akce na různých místech v Líšni - v zámeckém parku rodiny Belcredi, v nejstarším Dělnickém domě na Šimáčkově ulici, v Mariánském údolí, na Kostelíčku, v prostorách zrušené knihovny na zámku a dalších místech. Pozvali jsme do Líšně i významné evropské soubory, které jsme potkávali na svých cestách na mezinárodních přehlídkách. Ročníky festivalu průběžně dokumentovala Česká televize a jednotlivé dokumenty jsou v archivu ČT.

Během svého mnohaletého působení jsme rozvíjeli spoluprácis místními umělci, spolky a organizacemi, což nás inspirovalo k založení spolku Líšeň sobě a také k další (navazující) řadě Festivalů Líšeň sobě, které se konají od roku 2010 doposud. Kromě místní tvorby nabízejí Festivaly Líšeň sobě kvalitní nekomerční produkci z celé republiky.

Před několika lety jsme si oblíbili Zahradu Orlovny a začali zde uvádět svá představení, která se nejlépe vyjímají pod nádhernými stoletými lipami. Zahrada se tak po letech, kdy byla veřejnosti téměř nedostupná, dostala do obecného povědomí. To zásadním způsobem přispělo k její záchraně ve chvíli, kdy se rozhodovalo mezi zachováním zahrady ve stávajícím stavu a mezi pokácením lip a zastavěním prostoru krytou sportovní halou. Další "záchranářská aktivita", na které se podílela řada aktivních občanů, spolků, umělců i zastupitelů, vyvrcholila kulturní akcís názvem Za záchranu Zahrady Orlovny. Několik dní po této benefici hlasovali líšeňští zastupitelé a (opět) těsně rozhodli o zachování hodnotného prostoru a jeho zpřístupnění.

Důležitou místní tradicí, u jejíhož znovuobnovení Divadlo Líšeň stálo, jsou Líšeňské ostatky. Nápad obnovit starobylou slavnostvzešel od Josefa Trávníčka z Národopisného souboru Líšňáci. Přizval divadlo k zajištění maškarní části slavnosti. Z původně komorní akce, kterou byly obnovené ostatky v roce 2012, se rozvinuly ve vyhlášenou celolíšeňskou veselici s více než sto účinkujícími z několika místních uměleckých souborů i z řad veřejnosti a návštěvností čítající na tisíce divákůz Líšně i celého Brna. Na organizaci události se podílí Kulturní centrum Líšeň a prostředky na ni poskytuje ÚMČ Brno-Líšeň. Líšeňské ostatky jsou typické a jedinečné spojením maškarní části s krojovanou a také tím, že oživily starodávný ostatkový protokol a původní líšeňské lidové masopustní písně uchované v rukopisech sběratelem Františkem Svobodou. Díky Josefu Trávníčkovi jsme tyto materiály využili. Pepa si bohužel užil jen několik ročníků masopustní veselice. Na jeho památku Divadlo Líšeň každoročně v květnu nasvěcuje Kostelíček.

Logo divadla - pes, je také inspirováno Líšní. Průpovídce "tady chcípl pes", kterou jsme v dobách počátků divadla často slýchávali od líšeňských sousedů, jsme se rozhodli čelit psem živým, který opět aktivní dění do obce navrátí.
Psem - a to loutkovým psem, se také propojila minulost a současnost loutkového divadla v Líšni: divadlu byla věnována loutka Žerýka od vedoucího zaniklého loutkového divadla líšeňského Sokola Loutkas z počátku 50. let. S touto krásnou marionetou nabývá naše logo nového významu a my jsme slíbili se o zvíře dobře starat a představit jej líšeňskému publiku. Proto se na Žerýka těšte, uvede pro vás letošní IX. Festival Líšeň sobě, který se také ponese v duchu oslav dvacetin divadla.

Na závěr chci za divadlo poděkovat všem za vytrvalou a dlouhodobou spolupráci - díky umělcům z Líšně účinkujícím na našich akcích, ochotným pomocníkům, bez kterých bychom akce nezvládali organizačně zajistit, fotografům i organizacím a spolkům, jež s námi spolupracují a také spolupořádají mnohé akce - ÚMČ Brno-Líšeň, Kulturnímu centru Líšeň, Národopisnému souboru Líšňáci, portálu vlisni.cz, spolku Líšeň sobě, Sokolu Líšeň, Římskokatolické farnosti v Líšni, Hobbylabu, dennímu stacionářiEffeta, RC Pastelka, rodině Belcredi a mnohým dalším.

A především děkujeme našemu publiku za přízeň a povzbuzení, kterých se nám dostává. Bez této odezvy by nic z toho, o čem zde píšu,nebylo.

Pokud nám chcete dát k narozeninám dárek, napište nám, máte-li s Divadlem Líšeň nějaký zážitek - je něco, čím jsme vás potěšili nebo vyloženě naštvali? Dopisy od vás zveřejníme na Festivalu Líšeň sobě 25. srpna v Zahradě Orlovny.

dokument ČT o souboru: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095352674-divadlo-zije/313295350040010/obsah/300719-profil-alternativniho-divadla-lisen

rozhlasový dokument z roku 2000 o Dělňáku: https://youtu.be/IpYu2kPJBbU

reportáž ČT z festivalu z roku 2005 - v čase 22:50 http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1183619616-kultura-cz/305296361280010

reportáže z Festivalů Líšeň sobě na portálu vlisni.cz: http://www.vlisni.cz/znacka/festival

tisková zpráva k Líšeňským ostatkům: http://www.vlisni.cz/spolky-sdruzeni/lisenske-ostatky-2015

Líšeň sobě na portálu vlisni.cz: http://www.vlisni.cz/znacka/lisen-sobe

za Divadlo Líšeň
Pavla Dombrovská